Na stránkách iDNES.cz – Finance dneška vyšel článek ohledně nových pravidel od ledna 2018 na možnost podání osobního bankrotu a oddlužení vlastní osobnosti.

Podrobnosti uvádíme níže. Zároveň bychom ale rádi poukázali na možnost pro věřitele využití služeb beypečností agentury I.B.S.A. – czech, která se mimo jiné zabývá i správou a vymáháním pohledávek.

Kdo může žádat o oddlužení

Oddlužení fyzických osob neboli osobní bankrot nabízí řešení pro osoby, které se ocitly v dluhové spirále, ze které samy nejsou schopny najít cestu ven. Pro vstup do oddlužení přitom stačí splnit tři základní kritéria.

• Máte dluhy alespoň u dvou, či dokonce více věřitelů.
• Je zjevné, že své dluhy nejste schopni po delší dobu splácet. Tedy jste se splátkami v prodlení již měsíce bez vidiny zlepšení, nebo dokonce některé z dluhů přerostly do fáze exekuce.
• Žadatel o osobní bankrot musí být schopen v následujících 5 letech splatit alespoň 30 procent z celkové výše svého dluhu.

Jenže splatit 30 procent dluhu možná už nebude potřeba. Vláda nedávno schválila tzv. oddlužovací novelu, která přichází s nulovou variantou oddlužení. „Dlužník by tak svůj dluh nově splácel 7 místo současných 5 let, ovšem úspěšné oddlužení a smazání všech závazků by nebylo limitováno žádnou minimální částí dluhu, kterou by bylo nutné splatit,“ doplňuje Oldřich Řeháček.

To vítá například Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden. „Jde zejména o to, aby bylo umožněno i nižší uspokojení věřitelů, než současných 30 %, které je v případě mnohamilionových dluhů zcela nereálné. Podmínkou nižšího plnění má být, že dlužník prodá všechen zbytný majetek, bude pracovat, dál se nezadlužovat a splácet maximum podle svých možností,“ říká Kalvoda. S návrhem naopak nesouhlasí věřitelé, kteří se obávají, že odstranění minimální hranice bude pro dlužníky signálem, že své dluhy nemusí platit.

Krok za krokem na cestě k oddlužení

Vstup do osobního bankrotu začíná vypracováním a podáním příslušného návrhu na oddlužení, který musí obsahovat osobní údaje dlužníka, navrhovaný způsob oddlužení (tedy zda oddlužení proběhne pomocí splátkového kalendáře či zpeněžením majetku), informace o dosud nabytých dluzích, údaje o všech dlužníkových příjmech za poslední 3 roky, informace o jeho očekávaných příjmech v následujících 5 letech nebo údaje o dřívějších insolvenčních či obdobných řízeních.

Návrh musí ve spolupráci s dlužníkem připravit a podat některý z akreditovaných odborníků. „Dříve si dlužník návrh na oddlužení mohl sepsat sám, popřípadě jím mohl pověřit libovolnou jinou osobu. Od loňského července ale platí, že ke zpracování a podání návrhů jsou oprávněni pouze advokát, notář, insolvenční správce, případně exekutor, a dále neziskové a veřejně prospěšné organizace, které mají potřebnou státní akreditaci,“ vysvětluje Oldřich Řeháček.

Loňská novela insolvenčního zákona tak vyřadila ze hry takzvané oddlužovací agentury, které v minulosti v některých případech kvůli finanční odměně doporučovaly oddlužení i osobám, u kterých bylo předem zřejmé, že podmínky osobního bankrotu nemohou splnit. Za zpracování návrhu přitom inkasovaly i desítky tisíc korun.

Loňská novela stanovila také maximální částku, kterou dlužníci zpracovatelům za přípravu návrhu zaplatí. V případě oddlužení jednotlivce jde o 4 tisíce korun, u společného oddlužení manželů pak maximálně 6 tisíc korun. A neplatí se předem. „Zpracovatel svou odměnu získá až po zahájení insolvenčního řízení, a to ze splátek, které dlužník pravidelně měsíčně hradí. Úhrada odměny zpracovatele jde vlastně na vrub věřitelů, neboť je přednostně hrazena ze splátek dluhu,“ říká Oldřich Řeháček.

Akreditované neziskové a veřejně prospěšné organizace na odměnu nárok nemají, u nich se tedy neplatí nic.

Bankrot musí schválit stát

Samotné insolvenční řízení je pak zahájeno ve chvíli, kdy zpracovatel podá návrh k příslušnému krajskému soudu. Ten jej zkontroluje a následně vyhodnotí, zda návrh může být přijat, či nikoliv. Před finálním schválením pak ještě probíhá takzvané přezkumné jednání a schůze věřitelů, na kterých se insolvenční správce vyjadřuje k jednotlivým pohledávkám a rozhoduje se o formě oddlužení.

„Pokud insolvenční soud oddlužení po těchto jednáních schválí, následuje pro dlužníka pětileté období, po které musí každý měsíc odevzdávat zabavitelnou část svého výdělku, a splatit tak věřitelům alespoň doteď požadovaných 30 procent dluhu. Při řádném splácení je celý proces završen smazáním všech v minulosti nabytých dluhů,“ vysvětluje Oldřich Řeháček.

Kolik odevzdám a kolik mi zůstane?

Výše srážek se odvíjí od hodnoty životního minima a normativních nákladů na bydlení a dále od počtu dlužníkem vyživovaných osob a výše jeho příjmů. Do jejich součtu se počítá nejen dlužníkova mzda nebo příjmy z živnostenské činnosti, ale také například starobní důchod, invalidní důchod, nemocenská nebo i jednorázový finanční dar či dědictví. Výši příjmů je dlužník povinen každých 6 měsíců dokládat insolvenčnímu správci.

A jak počítat? Splátky jsou vypočítávány z čistého příjmu dlužníka. Od něj je nejprve odečtena tzv. nezabavitelná částka, které v roce 2018 činí 6 225,33 korun (loni to bylo 6 154,67 Kč), a dále nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu, například dítě či manželku. Ta byla od ledna zvýšena na 1 556,33 korun na vyživovanou osobu. Loni to bylo 1 538,67 korun.

Pokud dlužníkovi po odečtení nezabavitelných částek zbude z čisté mzdy více než 9 338 korun (loni to bylo 9 232 Kč), veškerý zbývající příjem nad tuto částku bude použit k úhradě splátek bez omezení. „Z části čisté mzdy do 9 338 korun mu pak vždy náleží jedna třetina. V případě, že dlužník nesplácí žádné přednostní pohledávky jako například výživné nebo dlužné pojistné na sociální zabezpečené, zůstanou mu z této částky dokonce dvě třetiny,“ popisuje výpočet srážek Oldřich Řeháček.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/finance-dluhy-uver-oddluzeni-dluznik-splatka-osobni-bankrot-p5g-/viteze.aspx?c=A180126_124601_viteze_kho