Bitcoin a další virtuální měny jsou možnou hrozbou pro stabilitu finančního systému. Měly by být pod větším dohledem centrálních bankéřů a dohledových institucí. Jako další z řady bankéřů a politiků se v tomto ohledu vyjádřil člen výkonného výboru Evropské centrální banky (ECB) Yves Mersch.

“Pokud dochází k většímu propojování mezi virtuálním světem a tím reálným a v tom virtuálním dojde ke kolapsu, tak to může mít negativní dopad na finanční stabilitu ve skutečném světě,” řekl Mersch ve čtvrtečním rozhovoru pro televizi Bloomberg. “A pak je to důvod, aby se o trh s kryptoměnami zajímala i centrální banka,” dodal s tím, že regulátoři potřebují získat o trzích s virtuálními měnami více informací. Podle Mersche tak například přichází v úvahu, že by burzy a firmy, které zprostředkovávají platby a obchody s digitálními měnami, v budoucnu povinně pravidelně posílaly ECB podrobné zprávy o uskutečněných transakcích.

O kryptoměnách v tomto týdnu hovořili i další významní finančníci. Také Agustín Carstens, generální manažer basilejské Banky pro mezinárodní platby (BIS), je v úterý označil za možnou hrozbu pro finanční systém. Pro důkladnější dohled se vyslovil i kvůli jejich využití při kriminálních transakcích, například v mezinárodním obchodu s drogami.

Na stejné téma tento týden mluvil také prezident ECB Mario Draghi. Ten označil investice do virtuálních měn za velmi riskantní a uvedl, že ECB v současnosti sleduje trh s nimi zejména z pohledu toho, jak jsou investicím do nich vystaveny banky v eurozóně a jaké důsledky to může mít na jejich hospodaření.

V předešlých letech přitom centrální bankéři a regulátoři nevěnovali kryptoměnám příliš velkou pozornost. Vše se však změnilo kvůli prudkému růstu cen v loňském roce. Například cena bitcoinu se vyšplhala z přibližně jednoho tisíce dolarů na začátku roku až k téměř 20 tisícům dolarů v prosinci.

Na začátku tohoto roku dosáhla tržní hodnota všech digitálních měn až 800 miliard dolarů v porovnání s necelými 20 miliardami před rokem. A to budí mezi centrálními bankéři obavy. “Pokud se něco vyvine tak rychle, tak to může dosáhnout rozsahu předchozích bublin na finančních trzích, které měly negativní dopady na ekonomiku,” řekl Mersch. “A to nemůžeme ignorovat.”

Proti kryptoměnám chtějí zasáhnout také politici − například britská premiérka Theresa Mayová kvůli jejich popularitě mezi kriminálníky. A digitální měny si vzali zhruba před třemi týdny na mušku i německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron − bitcoin podle nich znamená “riziko pro finanční stabilitu”.

I kvůli obavám z vyšší regulace prošly kryptoměnové trhy v posledních týdnech korekcí. Například cena bitcoinu se v úterý propadla až na šest tisíc dolarů. Zřejmě tomu napomohla i indická vláda, která zvažuje, že obchodování s virtuálními měnami bude nelegální.

A například Čína, která už na podzim zakázala burzy, jež umožňovaly nákup kryptoměn za státní měny, nyní údajně plánuje další krok a chce svým občanům zablokovat přístup na jakékoliv mezinárodní burzy s digitální měnou. A negativní náladě na trhu nepřidala ani zpráva sociální sítě Facebook, která se rozhodla zakázat reklamy podporující finanční produkty a služby spojené s kryptoměnami a takzvanými primárními nabídkami mincí.

Ze špatných zpráv se však bitcoin již částečně zotavil. Ve čtvrtek se obchodoval za více než osm tisíc dolarů.