Děti v Praze vozí čím dál častěji do školy jejich rodiče, zjistilo občanské sdružení Pražské matky. Podle něj spěchající řidiči vytvářejí zmatek, porušují dopravní předpisy a ohrožují děti, které se kvůli tomu před školou bojí pohybovat. Sdružení zahájilo kampaň, ve které zapojené školy vyzvou rodiče a děti, aby chodili pěšky.

„Všimly jsme si, že čím dál víc dětí jezdí do školy autem. Jedná se zhruba o čtvrtinu pražských dětí, na některých školách je to ale až 40 % a pětina z nich přitom bydlí do jednoho kilometru od školy,“ upozornila Blanka Klimešová ze sdružení Pražské matky.

Před školami se kvůli tomu potkává spousta aut a mohou vznikat nebezpečné situace. Děti ohrožuje zmatek, který ráno před školami panuje, ale i řidiči, kteří ve spěchu nerespektují dopravní předpisy. Až 44 % dětí podle dotazníkových šetření Pražských matek proto za nebezpečné místo ve svém okolí označilo právě prostor před školou.

„Rodiče parkují, kde se dá, klidně i na přechodu nebo na chodníku. Děti, které jdou pěšky, nejsou přes zaparkovaná nebo couvající auta vidět a ani ony samy dobře nevidí, když proti nim jede auto. Pěšky do školy může být dobrý odrazový můstek pro efektivní dopravní výchovu a postupné osamostatnění dítěte,“ uvedla Klimešová.

Školy proto v rámci kampaně Pěšky do školy vyzvou rodiče s dětmi, aby zanechali auto doma a šli společně pěšky nebo třeba přijeli na kole. Děti se tak podle sdružení naučí, jak se chovat v provozu, ale také začnou vnímat okolí, ve kterém žijí, a budou se více stýkat s vrstevníky.

Podle speciální pedagožky Aleny Sobotové je důležité, že rodiče během chůze s dětmi mohou zjistit, jak se jejich potomek v běžném provozu chová, jak reaguje na podněty nebo jestli dokáže rozpoznat případné hrozící nebezpečí.

„Dítě v pozici pasivního přihlížejícího, kterým je, když se veze autem, zažívá před vstupem do školy stres. Rodiče jsou často za volantem agresivní, nadávají na jiné řidiče a vytvoří negativní atmosféru, kterou si jejich děti odnáší do školy. Auto může být ale také součástí šikany. Děti se hádají, kdo má lepší auto, posmívají se tomu, kdo jezdí horším autem,“ uvedla Sobotová.

Škola „došla“ až do Turína

Jednou ze škol, která se do kampaně zapojila, je Církevní základní škola logopedická Don Bosco z Prahy 8. Tamní ředitelce Daniele Špinkové vadilo, že děti mají nedostatek pohybu a jen zhruba třetina z nich pravidelně sportuje.

„Děti ráno vystoupí z auta, rodiče jim vezmou tašku, donesou ji ke dveřím a někdy s ní dokonce chtějí dojít až do třídy. Tělocvik přestal být oblíbeným předmětem. Děti se na něj netěší, přestaly mít radost z pohybu. Na mimoškolních akcích zjišťujeme, že dítě chůzi používá jen v nejnutnějších případech,“ uvedla Špinková.

Škola si proto vymyslela příběh, aby děti motivovala k pohybu. Dala si za cíl pomyslně dojít do italského Turína, vzdáleného přibližně necelých tisíc kilometrů od Prahy.

„Překvapily nás reakce rodičů, kteří to vzali s humorem a zkusili celý týden chodit část cesty s dětmi pěšky. Starší děti začaly stahovat aplikace s počítáním kroků, nosily krokoměry. Třídy mezi sebou soutěžily, která nachodí víc. Nakonec jsme společně nachodili o 300 kilometrů víc, než jsme plánovali a některé děti se rozhodly, že v tom budou pokračovat,“ říká ředitelka.

Tomáš Hajzler bere doprovázení svých dcer do školy v Modřanech jako utužování pouta mezi rodičem a dětmi.

„Do školy chodí stovky dětí, přitom je tam jen pár držáků na kolo. Překvapuje mě, kolik aut denně před školou potkám. Stali jsme se osobními asistenty našich dětí. Děti už neběhají samy venku, přitom je důležité žít tam, kde bydlíme. Děti kopírují naše chování, ať už jsme na mobilu, jezdíme na kole nebo jdeme pěšky. Je důležité je k tomu povzbuzovat,“ uvedl Hajzler.

Do kampaně se zatím zapojilo šestnáct škol. Sdružení se nyní snaží oslovit ministerstvo školství, aby ji posvětili i politici a získala větší podporu. Kampaň „Walk to school“ se každoročně koná ve Velké Británii, Nizozemsku, Německu, Švýcarsku, USA, Kanadě či Austrálii. Sdružení se snaží zavést podobnou tradici i v České republice, další kampaň plánuje na květen příštího roku.