Jiná pravidla obsažená v evropském nařízení, ale tak úplně nová nejsou. Tak například žádat výmaz neaktuálních údajů mohli lidé i podle starých pravidel. Jak ale ukázal případ Španěla Maria Costeji Gonzáleze, který se u Googlu v letech 2010 až 2014 domáhal smazání starého odkazu na článek o dražbě svého majetku, museli kvůli tomu k soudu. GDPR pravidla upřesňuje – údaje, které už neslouží k účelu, k němuž je lidé poskytli, se budou muset mazat automaticky.

Příprava na novinky není pro správce a zpracovatele dat jednoduché. Nařízení sice mluví o právech a povinnostech, už ale jasně neříká, jak konkrétně je potřeba data zabezpečit. Každá firma, úřad, neziskovka, škola nebo třeba i nemocnice si tak musí sama vyhodnotit, jaká opatření musí k ochraně dat přijmout.

GDPR je hrozba, soudí řada organizací

„Dopad GDPR je dlouhodobý a přináší změny v interních procesech, zamyšlení se nad tím, když k nám někdo přijde na recepci nebo třeba pošle životopis, tak tím už začíná životní cyklus dat, na který by ta firma měla být připravena,“ říká Škorničková. Nové nařízení tak pro firmy a instituce znamená hlavně příležitost udělat si pořádek v datech, s nimiž pracují.

V některých případech nová pravidla také uleví od administrativních povinností. Tak například, když si bude chtít obchodník v prodejně umístit kamery, nebude se už kvůli tomu po květnovém termínu muset registrovat na Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Přesto řada organizací považuje nové evropské nařízení za hrozbu. Jak ukázal průzkum, který si nechala udělat společnost NetApp pouhých šest týdnů před účinností novinek, 67 procent šéfů amerických a evropských firem, si myslí, že nedokáží splnit požadavky plynoucí z nového nařízení včas. Každá třetí společnost se pak obává, že GDPR může ohrozit její existenci.

Největší obavy z nařízení panují mezi firmami z on-line prostředí. „Právo na výmaz a právo na přenositelnost údajů znamenají pro digitální byznys jednoznačně růst nákladů. Přenositelnost osobních údajů mezi správci v některých případech nebude možná z důvodu odlišného technologického řešení,“ upozorňuje na hlavní problémy spojené s novinkami výkonná ředitelka Sdružení pro internetový rozvoj Kateřina Hrubešová.

Obavy v očích firem vyvolává ale také výše sankcí, které nově hrozí za porušení pravidel. Zatímco v Česku se doposud nejvyšší pokuty udělené za únik osobních údajů pohybovaly v řádu jednotek milionů korun, nově budou moci vyšplhat až na 20 milionů eur, tedy zhruba na půl miliardy korun, u firem až na 4 % z celosvětového obratu.

V českých podmínkách mají ale experti pro „paniku“ provázející GDPR i jiné vysvětlení. „S GDPR všichni začali ochranu osobních údajů řešit a často zjistili, že ji 17 let nemají v souladu s platnou právní úpravou,“ míní advokátka bpv Braun Partners Gabriela Jiráková. Že mají Češi v ochraně dat rezervy, ostatně potvrzuje i Úřad pro ochranu osobních údajů. „Obecně západní státy EU jsou značně napřed,“ říká mluvčí úřadu Tomáš Paták.

I kvůli tomu je teď adaptace na nová pravidla pro české firmy a úřady poměrně drahá. Podle propočtů společnosti Bureau Veritas průměrný podnik počítá náklady v řádu stovek tisíc korun. A podobně jsou na tom i státní instituce. Celkově by Česko mohla příprava na nové nařízení vyjít až na šest miliard.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/2481367-co-se-skryva-pod-tajemnou-zkratkou-gdpr-lide-se-poprve-dozvedi-co-se-deje-s-jejich