Most v Janově mohl spadnout kvůli sesuvu půdy, míní odborníci. A co Česko?

0 20

Proč spadl most v italském Janově, se stále ještě neví. Jednou z příčin mohla být mimořádná událost jako například nečekaný sesuv půdy. Myslí si to alespoň dva odborníci z Fakulty stavební ČVUT, statik a soudní znalec Milan Vašek a odborník na mostní konstrukce Tomáš Rotter. Shodli se také, že v Česku jsou ve špatném stavu stovky mostů.

Lze ze záběrů z místa spekulovat nad tím, proč se most zřítil? 
Milan Vašek(MV):  Byl to železobetonový most. Kdyby to byl most ocelový, jako jsou třeba u nás v Praze, pak by to bylo jasné – bylo by to způsobené dokonalou neúdržbou, protože politici se o to nezajímají. V tomto případě může hrát roli řada faktorů. Vzpomeňte si na pád střechy na letišti Charles de Gaulle v Paříži, kde v roce 2004 zemřelo několik lidí. Tam byl podle mě špatně ztvrdlý a namíchaný beton, i to se může stát. Na stavu konstrukcí se podepisuje spěch, ekonomie, ale i architekti, kteří neumějí stavět mosty, ale velice rádi o nich mluví.

Tomáš Rotter (TR): Těžko se to pouze ze záběrů hodnotí. Ať už v Itálii, Francii, Německu či České republice jsou mosty navrženy a postaveny tak, aby vydržely přibližně sto let. Jestliže se tedy zřítila část mostu, musela tam vzniknout nějaká nová vážná závada.

Podle italských úřadů se na zborcení mostu mohlo podílet i špatné počasí. V Itálii bylo v době pádu deštivo a foukal silný vítr. Mluví se i o sesuvech půdy a úderu blesku. Mohlo i to podle vás mít vliv na dnešní katastrofu?
TR:Bouřkám, poryvům větru a všem klimatickým jevům, které se objevují s nějakou četností, musí mosty odolávat a také odolávají.V televizní reportáži jsem ale zaznamenal, že v Janově možná došlo k poškození spodní stavby v důsledku povodní a sesuvu půdy. Tomu bych docela věřil, protože to je pro zavěšené a visuté mosty větších rozpětí velmi nebezpečné. S takovými mimořádnými událostmi navíc nepočítá ani projekt či realizace a není to předpokládáno ani v rámci údržby.

MV: Jedině v případě, že by liják nebo vítr způsobil hnutí podpory. Mosty jsou jinak na silné větry uzpůsobeny. Napsal jsem knihu Definice architektury, kde jsem popsal tři zásady konstrukcí – musí udržet všechno zatížení, musí být užitečné a estetické. Estetická stránka nestačí a občas je na škodu. Záleží, jak pečlivě jsou mosty postaveny. Jako příklad mohu uvést viadukt Millau ve Francii, jeho pilíře jsou asi 270 metrů vysoké. Když Francouzi most navrhli, do jednání vstoupil britský architekt Norman Foster. Nelíbilo se mu, že pilíře byly velmi blízko u sebe, takže je od sebe vzdálil a výsledkem bylo, že při montáži bylo nutné udělat ocelové podpůrné stojky, aby se výsuvný most mohl postavit. Kvůli estetice se tak musela udělat úprava, která narušila montáž a způsobila, že když se most bude kdykoliv opravovat, musí se pilíř přidělat.

Má Itálie vizitku země s neudržovanými mosty?
MV: 
Projížděl jsem Itálii celou autobusem a je pravda, že pěkných mostů mají hodně a nevypadaly neudržovaně. O Italech se říká, že hledí spíš na to, aby stavby byly elegantní, nikoliv kvalitní, ale jejich mosty mi nekvalitní nepřišly. Navštěvoval jsem Spojené státy a tam mosty stejně jako u nás nejsou udržované. Když nemá stát peníze, most rezatí, padá z něj výztuž až třeba spadne. Třeba most na pražské Výtoni je strašný, rezatý už je několik let, dřív se udržoval, pak už ne. Jestliže jednou most zkoroduje jako ten na Výtoni, tak už je velice neekonomické ho udržovat. Pokud by se nezanedbávaly údržby, nebyli bychom, kde jsme, a nestálo by nás to miliardy.

Dají se nedostatky mostů skutečně odhalit běžnou kontrolou?
TR:Obecně se dá říct, že ano. Mluvím tedy za systém kontrol v ČR, kde se provádějí běžné prohlídky na mostech pozemních komunikací dvakrát do roka. V intervalu dvou až šesti let pak mosty procházejí generální prohlídkou. Ten interval závisí na tom, v jakém stavu je most z předešlých kontrol. Poté jsou ještě prohlídky mimořádné, ke kterým dochází právě v případech, kdy se stane nečekaná událost, jako je náraz vozidla do konstrukce či sesuv půdy.

MV:Při stavbě mostu se dodržují všechna pravidla až úzkoprse, vede se stavební deník, všechno se dokumentuje. Pak je nutná kontrola každých pět let, je potřeba prohlédnout, v jakém je most stavu, opravit šrouby, odstranit špatné nátěry a podobně. Jenže to už podle mého názoru nikdo nedělá, je to nevděčná, nákladná práce a v tom je asi ten problém.

Mohly by důkladnější a častější kontroly zabránit podobným katastrofám?
MV:Myslím, že ano. Nevím, co se stalo s mostem v Janově, zda tam byl nějaký skrytý problém, ale myslím, že pravidelné kontroly rozhodně pomohou a měly by se dělat. Jenže je to nevděčné. Stojí to peníze a žádnou slávu to politikům nepřinese.

TR: Podle mě je současný systém kontrol v České republice dostatečný. Termíny a způsoby prohlídek jsou dány normou a správce má tyto povinnosti plnit. A já si myslím, že je ve většině případů plní. Možná by se ale našli tací, kteří to nedělají. Problém ale byl třeba před pěti lety v tom, že nebyl dostatek finančních prostředků na všechny žádané opravy. V současné době se však dostáváme do opačné situace, finančních prostředků je dostatek, ale nejsou stavební kapacity a chybějí odborní pracovníci.

Lávka v pražské Troji ale přece byla také pravidelně kontrolována, a to dokonce několik týdnů předtím, než se zřítila. A přesto spadla…
MV:
Byla nebyla. Město vědělo už tři roky předtím, že je ohrožená, bylo to jasné už po povodních. K tomu mostu musí někdo přijít a prohlédnout ho, jestli není zkorodovaný. A na to všichni kašlou.

TR:Trojská lávka byla zcela výjimečný případ. Měla velmi specifický statický systém a konstrukční provedení, které neumožňuje tak důkladnou diagnostiku. Devadesát devět procent mostů jsme ale schopni diagnostikovat spolehlivě. Těch mostů jako bylo trojská lávka je v republice devět a je to skutečný zlomek oproti celkovému počtu všech mostů v České republice.

V Itálii je několik desítek mrtvých. Stala se někdy podobná katastrofa, co se týče zřícení mostu?
MV: Co se týče tolika mrtvých, tak nevím. Jinak mě napadá most Tacoma v USA. Foukal silný vítr, který most rozkmital natolik, že se postupně celý zřítil do řeky. Příčinou byla špatná konstrukce mostu. O tomto neštěstí vznikl film, který teď koluje mezi všemi mostaři, aby bylo vidět, jak to dopadne, když se nezachytí všechny síly, které tedy tehdy ještě nebyly známy.

Zdá se, že mostů ve špatném stavu přibývá. Je to tím, že řada z nich byla postavena v minulém století a nyní pomalu dožívá?
TR: V České republice je možná několik set mostů, které jsou ve špatném, velmi špatném a havarijním stavu. Za dnešní situaci může dlouhodobé podfinancování. Mosty stárly a měly nějaké závady, a když nedošlo k jejich odstranění, závady se prohlubovaly a zvětšovaly, čímž mosty postupovaly do stále horšího a horšího stavebního stavu. Správce mostů ale ví, co má udělat, když je most v tom kterém stavu. Když je v havarijním, musí přikročit k okamžitým opatřením, například i most vyloučit z provozu.

MV: Je řada mostů, které stojí už nějakou dobu a nic jim nehrozí. Je potřeba umět je postavit a postavit je dobře. Mít velké znalosti a nejen umělecké nápady. Hodně mostů je odvážných, možná, že při jejich stavbě někdy někdo něco zanedbal s ohledem na to, že bude most krásně vypadat. Když jsem učil na fakultě architektury, studenti měli úžasné myšlenky. Jenže to nestačí, musí mít i znalosti. Mají dobré vize, ale nepraktické.

Je možné, že se dříve mosty stavěly méně kvalitní než dnes?
MV:
 To bych neřekl, možná některé věci nebyly známy. Možná, že v tomto případě v Janově přibyla zátěž na mostu, začala tam jezdit těžší auta, což se mohlo projevit tím, že se objevily únavové trhliny a oprava, která tam údajně proběhla před dvěma roky, nestačila. Záleží, jak pečlivě se stavba udělá. Pečlivost musí být všude.

Je běžné, že pod takto vysokými mosty stojí stavby, jako je tomu v Janově? Třeba pod Nuselským mostem nic takového není…
TR:Je to úplně běžné. Například v Lucembursku je pod velkým dálničním mostem Pont Grande Duchesse Charlotte kus města. A nemusí to být jen město, pod mosty jsou nádraží, přístavy i železnice. Nakonec můžeme vzpomenout i na tragédii ve Studénce. To všechno jsou riziková místa. Ale právě proto jsou na mosty v takových oblastech kladené zvýšené požadavky na bezpečnost.

MV:Přímo pod Nuselským mostem stavby nejsou, ale v okolí ano. Myslím, že to je běžné. Když si vezmete například Negrelliho viadukt, pod ním je také spousta obchodů. Prostě se nepočítá s tím, že by měl most spadnout a kvůli tomu se prostor pod ním neužíval.

Ministerstvo dopravy v reakci na spadlý most v Janově vydalo prohlášení, že žádný český dálniční most není v havarijním stavu. Co si o tom myslíte?
TR: Je pravda, že mosty ve špatném a horším stavu jsou hlavně na silnicích druhých a třetích tříd, do kterých se v minulosti příliš neinvestovalo, nikoliv na dálnicích a silnicích prvních tříd.

MV:Jsem soudní znalec a věřím jen tomu, co vidím. Vzpomeňte si na pana Němce (bývalý pražský primátor Igor Němec, pozn. red.), jak hlásal, že je Praha zabezpečená před povodněmi. To byl taky bluf. Nevěřím tomu, zvlášť když to říkají politici. Nevím, v jakém jsou naše dálniční mosty stavu. Já jsem jen opravoval na dálnici svodidla. Všechny mají být vrostlé v zemině, ani jeden nebyl. Svodidlům se z dálky vyhýbejte. Prohlášení politika, který řekne, že všechny mosty jsou v bezvadném stavu, ve mně vzbuzuje krajní nedůvěru.

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/milan-vasek-pad-mostu-janov-lavka-troja-tomas-rotter-f9y-/domaci.aspx?c=A180814_163945_domaci_nub

 

Admin

Všechny příspěvky autora: Admin

Website: http://www.grandmedia.cz

Podobné články

Přidat komentář

You must be logged in to post a comment.