Každý je přehlcený reklamami na nejnovější mobilní telefony, auta, oblečení. Chceme jít s módou, ale tohle je nejčastější příčina zadlužení. Musíme si položit otázku: ,,Opravdu potřebuji nové auto za 700 tis. Kč i když mám práci 2 zastávky autobusem z domu?”, ,,Opravdu potřebuji mobilní telefon za 30 tis. Kč i když ho budu používat jen na volání?” I v případě pocitu, že potřebujete danou věc ihned, nepůjčujte si ihned. Popřemýšlejte, zvažte příjmy a výdaje vaší domácnosti. Přijde Vám to super, nemusíte ničím ručit, ale teď přijde ten háček. U těchto půjček jsou vysoké úroky. Od 20 až do několika set %. Jak se můžou úroky vyšplhat až třeba na 800%? Uvedete, že si půjčíte na 2 měsíce, ale nejste schopný splácet, proto stále platíte víc a víc.

Přečtěte si podmínky smlouvy

Slíbili Vám nízký úrok, ale vy platíte hodně? Jedna z příčin může být ta, že se nejedná o roční úrok, ale o denní. Ten je nízký, ale v přepočtu na dobu půjčky je velmi vysoký.

Spořte

Odkládejte si každý měsíc peníze bokem, nikdy nevíte, co se může stát. Nebudete schopni splácet, proto na Vás mohou vystavit exekuci.

Kritický je právě vstup do budovy. Najměte si recepční, ta dá zaměstnanci/návštěvě kartu, se kterou projde turniketem. Jestliže jste menší firma a nemáte tolik financí, kupte si docházkový systém. Víte, kdy zaměstnanec přichází i odchází.

Mějte všude nainstalovaný kamerový sytém, namontujte si bezpečnostní zámky. Když se na pracovišti prostřídá mnoho lidí, je dobré zvážit visačky se jménem, pozicí a fotografií. Důležité dokumenty mějte pod zámkem, nenechávejte je volně na stole, ke kterému má přístup někdo jiný než vy – např. uklízečka. Hotovost a jiné cennosti uchovejte v sejfech. Zajistěte únikové východy, kupte bezpečnostní dveře a okna.

Pořádejte cvičné situace, kdy zaměstnanci předvedou, jak by v takovém případě postupovali. Poté zhodnoťte všechny silné a slabé stránky.

Najměte si bezpečnostní firmu, na kterou se budete moci spolehnout.

Nejdříve se musíte zamyslet, jestli Vám stačí mít více aplikací v mobilu, nebo si chcete sestavit propojenou domácí síť. S propojením Vám pomůžou tzv. ,,domácí soupravy”. Jedna z nejrozšířenějších je Apple homekit, která funguje přes zařízení s iOS, dále je tu Z-Wave a Zigbee. Můžete si dokoupit i inteligentního domácího asistenta, kterému můžete zadávat rozkazy Vaším hlasem. Mezi velikány těchto pomocníků patří Amazon Alexa, Google Assistant a Siri Apple HomePod.

Jedním z nějvětších pomocníků je chytrá kamera s detekcí. Když nejste doma, dostanete upozornění a videový záznam. Přední výrobce těchto kamer je Netatmo. Venkovní verze připomíná spíše světlo a dokáže rozeznat auto, člověka i zvíře. Zloděj si tudíž myslí, že se jedná o neškodné osvětlení, proto se mu nevyhýbá. V případě podezřivého zvuku, využijete mód živé kamery v aktuálním čase.

Pokud využíváte služeb uklízečky, opraváře apod., nemusíte nikomu svěřit své domovní klíče. Existují chytré zámky a s jejich pomocí můžete odemykat dveře mobilním zařízením. Pokud žijete ve větší domácnosti, tak si každý člen založí v aplikaci profil. Poté, když se bude blížit ke hlavním dveřím, automaticky se odemknou. V aplikaci jsou přehledné záznamy o tom, kdo kdy přišel a odešel.

Dále je tu chytré osvětlení. U každé žárovky zvlášť můžete vybrat jinou barvu a intenzitu. Nastavit si můžete i náladové osvětlení od sledování televize po romantickou večeři. Záleží jen na Vas! Možná se ptáte, kde je ta bezpečnost. V případě několika denní dovolené, aktivujete automatické zapínání a vypínání světel. Tím dům nepůsobí opuštěně.

Existuje více zařízení do chytré domácnosti, ty nejužitečnější jsem již zmínila. Jaký máte názor? Příjde Vám to jako zbytečnost? Podle mého názoru je lepší minimalizovat všechna rizika.

Při představě, že celá rodina spí a nezvaný host se prochází po bytě či rodinném domě, se nabízí otázka, co se stane, pokud se někdo z rodiny probudí.

Co udělá nezvaný návštěvník? Jak dokáže vzbudivší se a rozespalý člověk okamžitě přesně vyhodnotit situaci? Když obyvatel domu nebo bytu popadne noční lampičku a vezme s ní zloděje po hlavě, bude obžalován z ublížení na zdraví, případně s následkem smrti? Nebo bude vše posouzeno jako nutná obrana?

Ti, kteří o tom budou rozhodovat, na to nebudou mít zlomky sekundy jako obránce, ale dlouhé hodiny a dostupnost informací, které obránce v daném okamžiku k dispozici nemůže mít. Přesto je okamžité rozhodnutí, co udělat, pro obránce nutností a leckdy i podmínkou přežití. Nedělejme si iluze, že zloděj není ochoten a rozhodnut použít v případě potřeby vůči kterémukoliv obyvateli vykrádaného bytu či domu násilí a je k tomu i patřičně vybaven. Byť třeba „jen“ kovovým páčidlem.

Při současné právní úpravě rozhodně dojde k tomu, že obránce bude (v případě, že útok odvrátí za použití násilí) dlouhou dobu vyšetřován, případně obviněn. Již jen to, že může být obviněn z trestného činu a v tomto stavu bude setrvávat několik měsíců, se podepíše na jeho psychickém stavu bez ohledu na konečný výsledek vyšetřování. Dopady na toho, kdo jen probuzen a v šoku z nezvaného hosta a použije podle vyšetřovatelů nepřiměřené násilí, mohou být i likvidační a to jak v rovině profesní, tak i v rovině osobní.

Vody internetu už měsíc víří další virální hoax. Místo Modré velryby je to tentokrát nepěkná holčička

Childrens Commisioner, což je nevládní veřejný orgán v Anglii zodpovědný za prosazování a ochranu práv dětí podle Úmluvy OSN o právech dítěte, vyzval už počátkem března britská média, školy i policii, aby přestaly propagovat online podvod o takzvané Momo Challenge (Momo výzva).

Zástupci komise se obávají, že neodůvodněná varování před údajným fenoménem, novou Modrou velrybou, mohou napáchat víc škody než užitku, píše The Guardian.

PORADÍM, JAK SE ZABÍT

Výzva Momo vlastně jen podpořila falešná tvrzení, jež se týkají tajemné a dost děsivé postavy děvčátka, kterou byste v noci u své postele potkat prostě nechtěli. Tato postava měla prostřednictvím vzkazů přes WhatsApp podněcovat děti k sebevraždě. Poté, co se tento neexistující fenomén přestěhoval z internetu do masmédií, tak byly úřady, jež na Momo Challenge upozorňovaly, obviňovány z paniky a šíření strachu mezi dětmi.

Už samotné varování může zafungovat jako naplnění hrozby, protože vybičuje děti k tomu, aby samy a aktivně škodlivý materiál vyhledávaly.

Stovky škol totiž informovaly rodiče o neexistující hrozbě představované japonskou loutkou s vypoulenýma očima. Teď už je na to asi trochu pozdě, ale Childrens Commisioner se domnívá, že už samotné varování může zafungovat jako naplnění hrozby, protože vybičuje děti k tomu, aby samy a aktivně škodlivý materiál vyhledávaly. My, kteří známe film Obecná škola a pamatujeme jejího ředitele, který vyhlašuje hrozbu před lízáním zábradlí v mraze, asi tušíme, o čem se mluví.

„Když se snažíte upozornit na rizika pro děti, zejména v oblasti online, je důležité zamýšlet se a správně posoudit skutečné riziko,“ říká pro Guardian zástupkyně Childrens Commisioner Anne Longfieldová. „Ačkoliv je varování třeba dobře míněné, může upozornit na nebezpečí něčeho, čím se děti dosud nezabývaly, a zvýšit tak dopad na ně nad rámec skutečného faktu.“ Longfieldová doporučuje rodičům, aby se svými dětmi mluvili, naslouchali jim a nedovolili, aby jim přílišná medializace čehokoliv pobláznila mysl a zbytečně je vystrašila. Tvrdí také, že mnoho dětí je dnes mediálně zdatnějších, než jsou jejich rodiče, a umí samostatně adekvátně posoudit skutečná a domnělá rizika.

RODIČE JSOU VYSTRAŠENĚJŠÍ

To ale nesmývá z rodičů odpovědnost za bezpečnost jejich dětí. Jen by to neměli přehánět a měli by v sobě naopak brzdit neuvážené reakce na masmediální zprávy, které mohou jejich děti nepřiměřeně a zbytečně vyděsit. Skotský konzervativní poslanec Douglas Ross popsal The Guardian o tom, jak ho kontaktovali vyděšení rodiče.

Nyní je na médiích, aby veřejnost spravila o tom, že Momo je podvod, a uklidnila tak situaci vzniklou poplašnou zprávou.

K rodičům se prý dostaly informace o tom, že jsou děti vybízeny ke kontaktování určitého čísla přes WhatsApp, které jim poté pošle obrázky a pokyny s návodem, jak ublížit sobě i ostatním. V reakci na to sdělila ministryně vlády a lídryně dolní komory parlamentu Andrea Leadsomová veřejnosti, že ačkoliv je vláda výzvou Momo mimořádně znepokojena, nenašla doposud žádný přesvědčivý důkaz potvrzující, že děti jsou skutečně v ohrožení. Podle Rosse je nyní na médiích, aby veřejnost spravila o tom, že Momo je podvod, a uklidnila tak situaci vzniklou poplašnou zprávou.

VARUJE I KIM KARDASHIAN

Ačkoliv panika zasáhla během loňského léta celý svět, zdá se, že Vekou Británii plně zasáhla až poté, co jedna žena v komunitní facebookové skupině pro Westhoughton, městě na okraji Boltonu, zveřejnila své znepokojení nad domnělou Momo výzvou. Tohle znepokojení bylo pak následně masivně zesíleno tradičními zdroji zpráv a lživými informacemi o různých šílenstvích a úmrtích. Podle Guardianu jsou zdrojem této paniky oprávněné obavy o bezpečí dětí na internetu.

Paniku pak ještě podpořily soukromé společnosti a různé neziskovky, které školám a policii poskytují školení v oblasti bezpečnosti internetu. Popularita falešného příběhu se teď každopádně začíná z Británie přenášet do USA, kde se jej chytají hvězdy, jako je třeba Kim Kardashian, které vydávají veřejná varování, a dále tak šíří zbytečnou paniku.

https://www.flowee.cz/civilizace/6299-proc-muze-varovani-pred-hoaxem-momo-napachat-vic-skody-nez-uzitku?utm_source=facebook&utm_medium=social&utm_campaign=clanek&utm_content=hoaxmomo&fbclid=IwAR3jrzrmzDtu_vj5Vtmsr3gsBJC9UzPi-eSU6a15fYFmHeSAEjO45AEOL1A

Krádeže jsou rozlišovány s ohledem na jejich organizovanost, případně nahodilost a spontánnost. Do organizovaných krádeží jsou ve větší míře zapojeni pracovníci se znalostí interních procesů a škody bývají zpravidla vyšší. Jedná se zejména o fiktivní převzetí zboží určeného k prodeji od přepravce, dále pak tzv. fiktivní odpisy, úmyslné nemarkování zboží a podobně. Naproti tomu neorganizované, respektive spontánní krádeže, se vyznačují nižšími škodami.

Na krádeže, které přicházejí zvenčí, je většina majitelů obchodů dobře připravená. Problémy se ale množí při těch ztrátách, které přicházejí z vlastních řad. Firmy a majitelé obchodu jsou tak nuceni stále zdokonalovat své interní postupy a kontrolní mechanismy, která mají zabránit škodám páchanými vlastními zaměstnanci. Optimální je kombinace dobře nastavených interních procesních postupů s kombinací fyzického a technického zabezpečení.

Škody způsobené zloději přímo v obchodech jsou ale stále velké.Kromě drobných krádeží obchody čelí také organizovaným skupinám, které pro obchodníky mívají daleko fatálnější následky. Zloději se nejvíce zaměřují na zboží, které lze rychle zpeněžit v zastavárnách či na černém trhu. Jedná se o elekroniku jako jsou mobilní telefony, tablety, herní konzole, dále pak o módu (obuv, módní doplňky, sportovní oblečení), nápoje a jídlo (čerstvé maso, tabákové výrobky, alkohol a víno) a parfémy a kosmetiku.

S problémem narůstající kriminality nejen u oboyčejných zlodějů, ale i vlastních zaměstnanců vám můž pomoci bezpečností agentura I.B.S.A. – czech, s.r.o.

Novozélandská vláda představí do deseti dnů přísnější zákon o držení zbraní. Kabinet premiérky Jacindy Ardernové se na jeho obrysech dohodl na pondělním zasedání, které bylo první po pátečních vražedných útocích na věřící ve dvou mešitách ve městě Christchurch. Muž podezřelý z masakru, který si vyžádal nejméně 50 obětí, se chce u soudu hájit sám, zbraně si pořídil na internetu.

Přidělený obhájce novozélandskému deníku The New Zealand Herald sdělil, že jej jeho mandant – osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant – obviněný v sobotu z vraždy úkolu zprostil. Advokát Richard Peters se listu svěřil s domněnkou, že Tarrant chce zneužít proces k seznámení světové veřejnosti se svými pravicově extrémistickými názory. „Soudce si s tím bude muset poradit,“ řekl Peters deníku.

Tarranta, který zatím zůstává jediným podezřelým, na místě zatkla policie. Za mnohonásobnou vraždu mu hrozí doživotí.

Podle majitele novozélandského obchodu se zbraněmi Gun City si u něj obviněný Australan několikrát objednal pušky a střelivo přes internet. Celkem čtyři pušky zakoupil v období od prosince 2017 do března 2018. Vysoce výkonná automatická zbraň, kterou Tarrant údajně použil při střelbě v mešitách, však prý mezi nimi nebyla. Nákup měl proběhnout zcela legálně. „Ničeho neobvyklého jsme si u toho muže nevšimli, měl zbrojní průkaz,“ řekl dnes agentuře DPA vlastník obchodu David Tipple.

Krátce před činem rozeslal muž na třicet adres včetně pracovního mailu novozélandské premiérky Jacindy Ardernové text svého manifestu. Muslimy a imigranty v něm označil za „vetřelce“ a sebe samotného za rasistu.

Soudní tribunál ve čtyřsettisícovém městě Christchurch v pondělí obvinil osmnáctiletého mladíka za živé přenášení videa pátečního masakru muslimských věřících na internet.

Stíhán je také za to, že na síti umístil fotografii christchurchské mešity Al Noor s poznámkou „cíl zasažen“ a za podněcování k násilí. Za každé jednotlivé obvinění mu hrozí 14 let odnětí svobody, napsala agentura AFP.

Jméno muže, kterého soudce odmítl propustit na kauci a který zůstává ve vazbě, úřady nepovolily zveřejnit. Z přímé účasti na vraždách v mešitách Al Noor a Linwood v centru Christchurch jej nyní podle agentury AFP nepodezřívají.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/novy-zeland-utok-zbrane-zakon.A190318_060717_zahranicni_elka

Podle nízkoprahového centra Vrakbar v Jihlavě vznikají skupiny mladých, jež mezi sebou soupeří. Oběťmi se mohou stát nic netušící kolemjdoucí, jak se to už dvakrát stalo v loňském roce. Policie obavy mírní, podle ní žádný organizovaný gang mladých výtržníků ve městě není.

Loni se v samém centru krajského města staly dva případy, které mají několik pojítek. Za útoky stáli velmi mladí lidé a jejich obětí byl při prvním konfliktu nic netušící člověk, při druhém incidentu to odskákali ti, kteří se snažili upozornit na nevhodné chování agresorů.

První útok se odehrál loni na Velikonoční pondělí před nákupním centrem City Park. Nic netušícího mladého muže, který zrovna čekal před přechodem pro chodce, tam bezdůvodně napadl podnapilý mladík.

Druhý incident se pak stal v červnu, kdy dva útočníci napadli na Masarykově náměstí bývalého hokejistu Marka Melenovského a jeho známého. Násilníci, kterým bylo dvacet a dvacet dva let, zbili dvojici mužů poté, co je upozornila, že jsou příliš hluční.

Melenovský skončil v bezvědomí, měl zlomený nos, prasklou lebku a zřejmě už nikdy nebude slyšet na pravé ucho. Agresory policie dopadla, jednomu už soud vyměřil trest na pět a půl roku ve věznici s ostrahou.

Podle vedoucí jihlavského nízkoprahového centra pro děti a mládež Vrakbar Šárky Štočkové jsou tyto dvě události vrcholem toho, co se v poslední době v Jihlavě mezi mladými děje. Zaměstnanci centra, které působí pod jihlavskou charitou, pozorují mezi mládeží stupňující se agresivitu.

„Nejde pouze o agresivitu, která se vyskytuje mezi nimi samými, ale především o tu, kterou páchají vůči okolí. Oběťmi se mohou stát kolemjdoucí, lidé čekající před přechodem nebo na zastávce MHD. V současné době se na území města Jihlavy začali mladí lidé sdružovat do takzvaných gangů, ty mezi sebou soupeří,“ varuje zástupkyně vedoucí Vrakbaru Aneta Kučerová.

Podle policie v Jihlavě žádné organizované gangy nejsou

Krajská policejní mluvčí Dana Čírtková však informace o působení organizovaných gangů agresivních mladistvých v Jihlavě mírní. „To, že se v loňském roce nějaký takový incident stal, ještě neznamená, že tady máme organizované gangy. O tom bychom věděli a určitě veřejnost informovali. A žádný podobný incident teď nešetříme,“ zdůraznila.

Vedoucí Vrakbaru Štočková reaguje: „Při našem zjištění jsme vycházeli jednak z toho, jak se chovají naši klienti, i z toho, co nám vyprávějí o tom, co se kde událo a kdo komu co udělal. I na vlastní kůži můžeme zažívat, že na nás skupiny mladistvých vulgárně pokřikují. Rozhodně jsme při našem zjištění nevařili z vody.“

O problémovém chování mladých lidí v Jihlavě ví i uvolněný radní pro oblast sociálních věcí Daniel Škarka.

„Výraz gangy, který v této souvislosti Vrakbar používá, mi ale přijde moc silný. Nicméně to, že se skupiny mladistvých zdržují v parcích a na dalších místech ve městě, kde svůj volný čas tráví ne zcela vhodnou formou, víme. Lidé mi už před časem říkali, že se v některých částech města necítí bezpečně,“ řekl.

Hej, tancuj! pokřikovali mladíci s reproduktorem na starší paní

Jeho slova potvrzuje i nedávná příhoda, kterou v centru Jihlavy zažila paní Eva, jež si nepřála zveřejnit celé jméno.

„Zrovna tenhle týden jsem šla ulicí Matky Boží a viděla jsem skupinku malých Romů, jak nesli velký reprák, z něhož řvala nějaká hudba. Z obchodu právě vyšla starší paní a jeden z těch kluků na ni zařval: Hej, tancuj! Honem, honem! Paní raději dělala, že neslyší, a šla rychle pryč,“ líčí paní Eva.

„Někde je fakt o strach se na ně byť jen podívat. Často třeba procházím ulicí Věžní a v parku Gustava Mahlera tam tihle malí, kterým snad kolikrát ještě ani nebylo sedm let, každou chvíli kouří. Jednou jsem se za nimi otočila a oni hned řvali: Co čumíš, zalez! Děsím se toho, až tihle jednou vyrostou,“ obává se.

Negativní zkušenosti s partičkami dětí a mládeže má i ostraha v nákupním centru City Park.

„Jakmile se venku ochladí, stahují se sem. Většinou je to mládež, která pouští nahlas hudbu, pokřikuje, ale zpravidla nepáchají kriminální činnost. Snažíme se je dostat ven. Pak jsou jedinci, kteří trestnou činnost páchají, ale nejde o organizované skupiny,“ uvedla marketingová manažerka City Parku Jana Vránová.

Magistrát uzavřel smlouvu s Agenturou sociálního začleňování

V těchto rizikových skupinách se pohybují podle Štočkové nejčastěji lidé od 14 do 26 let. Pocházejí z různých společenských vrstev.

„Jsou to lidé, kteří vykazují znaky sociálně patologického chování a nemohou nebo se nechtějí zapojit do standardních volnočasových aktivit. Nezřídka jsou to mladí lidé ze sociálně vyloučených či neúplných rodin, vyrovnávající se s negativním působením vrstevnických skupin. Často zažívají životní situace, které mohou vést ke kriminální činnosti, agresivním projevům nebo experimentování s návykovými látkami,“ vysvětluje.

„Na druhou stranu jsou tam i mladí se stabilním zázemím, z fungujících rodin. Chodí do kroužků, ve škole jsou na tom také dobře. Přesto se do těchto skupin rovněž přidávají,“ dodává vedoucí Vrakbaru.

Podle radního Škarky má magistrát snahu situaci řešit. „Před časem jsme uzavřeli spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. Z její analýzy by měla vzejít opatření, která můžeme uplatňovat. Už teď si umím představit třeba posílení terénní činnosti v rizikových oblastech,“ uvedl Škarka.

Vrakbar pro letošní rok připravil projekt „Z(a)braň agrese(i)“, který je zaměřen právě na lidi ve věku 14 až 26 let. „Připravujeme cyklus besed a workshopů, které jsou určené veřejnosti. Chceme, aby lidé věděli, co dělat, pokud jsou napadeni nebo jsou svědky agrese. Máme připravená i uzavřená setkání přímo s mládeží, která se takového chování dopouští,“ podotkla Štočková.

Zdroj: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/napadeni-gang-mladez-skupina-jihlava-vrakbar-vysocina-varovani-utok-policie-vytrznik.A190302_461156_jihlava-zpravy_mv

Únor je nejkratší měsíc v roce, navíc bez výzev, jako jsou vánoční večírky a letní zahrádky. Měsíc nepít a zbytek roku ano je alibismus. A proč si pořád něco dokazovat? Rozhovor s Martinem Járou z Ligy otevřených mužů, která pořádá Suchej únor, byl trochu křížovým výslechem. Tím lépe však ozřejmí, co za kampaní je.

Přiznávám zkraje, že připravené mám spíše provokativní otázky. Už první je taková. Získat odstup a kontrolu nad pitím tím, že zkusím přestat na měsíc pít… není to spíš výmluva? Na osmadvacet dní si upřu alkohol, a tím sám sebe na dalších 11 měsíců amnestuji?
Alibismus, co? Možná to tak někdo vezme… Měsíc na suchu je každopádně dost dlouhý test vztahu k alkoholu. Uchytil se i v odborných adiktologických kruzích. Výzkumy z Velké Británie ukazují, že po měsíci bez alkoholu až 60 procent lidí s pitím zvolní. I kdyby „Sucháč“ pomohl jen některým z nás, pořád to má cenu.

Vybrat si za „suchý“ ten nejkratší měsíc v roce, to je trochu nepovedená fraška, ne? Proč ne prosinec, plný mikulášských, vánočních a novoročních oslav, podnikových večírků? Aby se skutečně vidělo, kdo to myslí vážně?

Už to vysvětluju asi posté: únor jsme vybrali pouze proto, že nápad jsme dostali před sedmi lety v lednu. Únor byl prostě další měsíc v pořadí. A svodů a lákadel je plný každý měsíc, v únoru máte plesy a masopusty. Lidi, kteří ten krátký měsíc abstinují, to jako frašku nepopisují. A ti, kterým je únor málo, si mají tendenci svoji střízlivost rok od roku prodlužovat. Ale upřímně, pokud chcete, aby se lidi přidali ke kampani, musíte jim nabídnout přiměřenou výzvu. Jasně, je to marketingový kalkul. Podle mě bychom s prosincem uspěli jen u těch nejodhodlanějších a kampaň by neměla tak široký dopad.

Máme Movember ohledně rakoviny prostaty, máme modře nasvícené budovy jako upomínku mezinárodního dne autistických dětí. Svůj den nebo měsíc v roce má už snad každé téma. Netopíme se spíš než v alkoholu v těch zoufalých náznacích kampaní a dní místo toho, abychom se světem a životem něco skutečně něco?
Souhlasím, kampaní je už vážně dost. I tak však věřím, že Suchej únor má smysl. Spotřeba alkoholu je u nás opravdu vysoká. Podle posledního výzkumu Světové zdravotnické organizace nás přepijí jenom Litevci a Moldavci a podle Státního zdravotního ústavu je každý sedmý dospělý člověk zralý na konzultaci s adiktologem. A „Sucháč“ není jen další kampaň, při které podporujete dobrou myšlenku, ale sami svůj život změnit nemusíte. Suchej únor umožňuje, přímo vyžaduje aktivní zapojení člověka, aby, jak říkáte, lidi „se svým životem skutečně něco udělali“.

Ještě nedám pokoj. V březnu, bývalém měsíci knihy, bych měl podle expertů, co to myslí dobře, přestat jezdit autem. V jiné dny bych se měl na doporučení jiných zdržet konzumace masa, jindy si nechat vyšetřit prostatu, darovat krev… V únoru nepít. Proč ten nepřirozený tlak na vlastně přirozené věci, které bychom měli dělat tak nějak automaticky? Odkud se ten zájem o všeobecné dobro bere?
Pokud si přiznáme, že naše společnost má problém s alkoholem, a to je fakt, na kterém se shodnou snad všichni odborníci napříč adiktologií, pak je třeba se k tomu postavit čelem. Ale ne zase nějak vyhroceně a mravokárně. Suchej únor není žádná nátlaková kampaň. Ani hnutí zavilých abstinentů. Dává šanci udělat něco nejen pro druhé, ale i pro sebe – a onen osobní důvod tu je klíčový. A lidi to oslovuje, baví je to, berou to s nadsázkou, a možná i proto z toho mají užitek.

Pití z nás dělá „Hobitín Evropy“

Četl jsem někde, že společensky vynucená askeze je ukázkou chabého charakteru.
Pokud si někdo odřekne alkohol sám od sebe, aniž by k tomu potřeboval veřejnou kampaň, všechna čest. Většina lidí však takhle nepřemýšlí. Někdo z oné většiny spíš narazí na náš „Sucháč“ a řekne si: „Hm, to by mě nenapadlo, mohl bych se hecnout…“ Kde v tom vidíte chabý charakter?

Upřímně, sám držím osobní protikampaň. Snažím se těch osmadvacet dní do sebe dostat každý večer aspoň skleničku něčeho ostřejšího. Je to docela omezující fuška. Není to cesta, jak se přimět získat kontrolu nad pitím? Vytrvalou měsíční konzumací, která ho v zásadě znepříjemní?
Kreativní, ale naivní představa. Jednou z věcí, na které adiktologové často upozorňují, je nebezpečí pravidelné konzumace malých dávek alkoholu. Pokud si vaše tělo na alkohol zvykne, těžko se ho pak bude zříkat, a vy budete obtížně řešit důsledky, například nebudete moct bez skleničky alkoholu usnout.

Na hranici klinického alkoholismu se prý v současnosti v České republice pohybuje asi půl milionu lidí. Myslíte, že zrovna z jejich řad vzejdou adepti dodržující Suchý únor?
Bude to spíše menšina. Suchej únor je preventivní kampaň. Cílí na lidi, kteří se pohybují na hranici rizikového pití, tedy ještě ne alkoholismu. Těch je u nás kolem jednoho milionu. Připojují se však i méně aktivní konzumenti, pro které je „Sucháč“ zajímavým zpestřením nebo osobním vyjádřením životního stylu. Na ty, kdo během února zjistí, že mají s alkoholem problém, samozřejmě také myslíme. Aktivně spolupracujeme s Klinikou adiktologie 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a s Národním ústavem duševního zdraví. Jsme navázáni na jejich služby.

Co vlastně znamená, když někdo svůj Suchý únor úspěšně zahájí, ale nedokončí? Selže na večírku a únorové sucho vezme za své? Je to signál, alarm?
Vyhodnocení je na každém z nás. Jednoznačně se jedná o selhání vůle. Pokud přijmu výzvu a pro něco se rozhodnu, měl bych to naplnit. Alkoholika to z vás však nedělá. Je dobré zamyslet se nad tím, proč se to stalo a za jakých okolností. A pak se třeba poradit s odborníkem, to není žádná ostuda.

Nerad bych působil dojmem, že problematiku alkoholismu bagatelizuji. Neříká se však, že důvod, proč na chvíli přestat pít, potřebuje jen alkoholik?
Zajímavé, ale zase vedle. Pokud vysadíte pití, aniž byste k tomu potřeboval kampaň, pořád to děláte z nějakého důvodu. Ať už je jakýkoliv. Suchej únor vysílá signál, že je dobré si to zkusit. Důvody, proč to udělat, už si musí najít každý sám.

Zdroj: https://www.idnes.cz/xman/rozhovory/suchy-unor-mesic-abstinence-alkoholismus-psycholog.A190128_150357_xman-rozhovory_fro

Soud uložil čtyři roky vězení Jaromíru Baldovi, který kácel stromy na koleje a způsobil dvě vlakové nehody. Na místě nechával letáky, které měly vyvolat strach z islámu a migrantů. Propadne mu pila a počítač s tiskárnou. Soud také seniorovi uložil nahradit škody a podstoupit ochranné psychiatrické léčení.

„Rozhodování o vině nebylo složité, to bylo rozhodování o adekvátním potrestání,“ zdůvodnil verdikt předsedající soudce Jiří Wažik, jehož senát si na rozhodnutí o vině a trestu ponechal tři dny.

Podle soudce penzista nejednal v náhlém zatmění mysli. V jeho prospěch však uznal, že nejednal v přímém úmyslu usmrtit cestující ve vlacích.

Verdikt odpovídá konečnému návrhu státního zástupce. Ten si i přesto – stejně jako obžalovaný – nechal lhůtu na případné podání odvolání. Verdikt tedy zatím není pravomocný.

„Bylo dokázáno, že se obžalovaný dopustil jednání tak, jak je žalováno. Bylo prokázáno, že v nepřehledném terénu pokácel stromy na železniční trať, přičemž ke škodlivým následkům nedošlo jen shodou okolností,“ uvedl státní zástupce Martin Bílý.

Podle něj se penzista skutečně dopustil teroristického útoku a hrozeb. Vzhledem k posudku psychiatra a psychologa, podle nichž měl Balda sníženou příčetnost, navrhl penzistovi trest čtyř let vězení. Tedy pod spodní hranicí sazby, která činí pět až 15 let.

„O trestu kratším či podmíněně uloženém nelze uvažovat. A to s ohledem na závažnost následku i generální prevenci,“ sdělil soudu státní zástupce. Ten obžalovanému připustil některé polehčující okolností, například doznání či dosavadní beztrestnosti.

„Nelze zcela souhlasit s kvalifikací činu. I cestující považovali letáky za hloupou legraci. Nedošlo k naplnění skutkové podstaty teroru,“ argumentoval obhájce Aleš Tolnai. Ten argumentoval duševním stavem svého klienta a vlivem, jaký na něj měly mimo jiné agresivní volební kampaně a debaty s ní související.

Advokát i s ohledem na vyšší věk mandanta a rodinné záruky navrhl zmírnit právní kvalifikaci například na trestný čin obecného ohrožení. Pro Baldu proto advokát navrhl podmíněný trest a zároveň soud vyzval, aby jej propustil z vazby.

Klapky a tmavé brýle

Ochrannou léčbu ambulantní formou pro důchodce navrhl znalec, psychiatr Vlastimil Tichý. „Obžalovaný sice netrpí duševní poruchou, nejednal pod vlivem bludů a halucinací. V jeho případě se však jedná o organicky podmíněnou poruchu osobnosti,“ uvedl u soudu psychiatr.

Vhodnou terapií podle něj lékaři dokážou dostatečně upravit negativní osobnostní vlastnosti, vztahovačnost, frustrace, emoční labilitu a podobně. Léčba by pomohla vyloučit do budoucna další excesy. A pokud by se obžalovaný ambulantní léčbě vyhýbal, hrozila by mu nařízená hospitalizace na psychiatrii.

„V předmětné době byly jeho rozpoznávací schopnosti snížené částečně, ovládací měrou podstatnou,“ sdělil také Vlastimil Tichý. Podle psychiatra se Jaromír Balda vzhledem ke své diagnóze není sám schopen se dostatečně hájit.

Snaha vyvolat strach z migrace

Seniora obžalovalo pražské vrchní státní zastupitelství z teroristického útoku a z vyhrožování teroristickým trestným činem. Balda u soudu obvinění odmítl s tím, že chtěl pouze ve společnost vyvolat odpor k migrantům.

Radikální názory seniora k migrantům potvrdily zveřejněné nahrávky telefonátu Baldy s okresní koordinátorkou Strany přímé demokracie z Mladé Boleslavi. V něm navrhoval, aby se situace s migranty řešila podobně, jako se řeší škodná v lese.

Do pokáceného stromu naboural vlak mezi Mladou Boleslaví a Bakovem nad Jizerou v červnu 2017. Uvnitř bylo deset cestujících.

Další srážka vlaku se stromem ve zhruba sedmdesátikilometrové rychlosti se stala o dva měsíce později u Bělé pod Bezdězem. V tomto vlaku jelo devět lidí. Ani u jedné nehody se nikdo nezranil.

Zdroj: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/jindrich-balda-rozsudek-hrozi-obvineni-z-terorismus-pokacel-stromy-na-koleje.A190111_150328_praha-zpravy_rsr