Také nazývané refinancování je sloučení 2 a více dluhů. Určené na hypotéku, kontokorent, kreditní karty a jakékoliv jiné úvěry. Spojením půjček se sníží úroky a s tím i výše splátek. Když jste si půjčili nevýhodně, pohodlně přenesete půjčku k bance, kde ušetříte na splátkách a jednoduše banka splatí dluh za Vás.

Změna splátkového kalendáře

U bankovních úvěrů se dá s poskytovatelem dohodnout na změně splátkového kalendáře. Prodloužíte si sice dobu dlužení, ale ulehčíte své finanční situaci.

Změna práce

Pracujete už několik let na stejné pozici? Zeptejte se šéfa na povýšení. Několik tisíc navíc se hodí. Pakliže nebudete povýšen, choďte na pracovní pohovory a možná budete mít štěstí.

Abyste se vyhnuli zavirování nainstalujte si v první řadě antivir. Nejvíc funkcí má ESET® Mobile Security pro Android, který disponuje např. Anti-Phising proti krádeži informací, zabezpečení při krádeži Anti-Theft, vzdálenou lokalizaci zařízení. Jedná se o předplacenou verzi, ale nabízejí se výhodné balíčky. ESET nabízí i verzi zdarma, která neobsahuje výše uvedené funkce. Poskytuje ,,jen‘‘ ochranu proti virům. Dále je tu firma Avast, která podobně jako ESET nabízí prémiový účet a ten zdarma. Oproti ESETU má zdarma verze více funkcí.

Nesmíte stahovat aplikace přes neověřené stránky a programy. Využívejte jen předinstalované obchody ve Vašem mobilním zařízení, tj. Google play, App store, popř. poskytované značkou mobilních telefonů – Samsung Galaxy store.

Nestahujte si nízce hodnocené, nebo nepotřebné aplikace. I když je následně odinstalujete, nesmažou se celé a jen Vám zahltí mobil.

Aktualizujte si operační systém. Často se v nich opravují chyby zabezpečení. Jestliže máte zastaralejší zařízení, které již nenabízí aktualizace, pořiďte si nové. S inovací přicházejí i novinky v zabezpečení.

Nepřipojujte se k veřejným Wi-Fi sítím, raději si pořiďte tarif s vyšším množstvím dat. Může se jednat o špatnou nebo falešnou síť, kvůli které přijdete o citlivé informace.

Dále můžete pravidelně obnovit zařízení do továrního nastavení. Vymažou se všechna data a mobil je jako právě koupený v obchodě.

Provádějte externí zálohy, abyste neztratili žádné informace.

Fenomén tajemných číselných stanic (numbers stations), vysílajících zdánlivě nelogické skupiny čísel v různých světových jazycích, hýbe v posledních letech internetem a stává se námětem akčních filmů. Každý zájemce o tuto problematiku si může najít množství archivních nahrávek i více či méně seriozních pokusů o vysvětlení skutečného smyslu záhadného vysílání, případně konspirační teorie o mimozemských signálech či vládních programech na řízení mysli. Zůstává však dodnes málo známou skutečností, že tento ve skutečnosti relativně bezpečný a efektivní přenos agenturních zpráv býval ještě donedávna hojně vyžíván českými tajnými službami, které nám ve svých archivech zanechaly odpovědi na otázky, po nichž zahraniční badatelé marně prahnou desítky let.

Trocha teorie …

Je známou skutečností, že číselné stanice dodnes pracují na principu krátkovlnného vysílání, s využitím kmitočtů od 3 do 30 MHz a vlnové délky od 10 do 100 m. Za možnost komunikovat pomocí radiových vln vděčíme především italskému vynálezci Guglielmo Marconimu, jemuž se 12. prosince 1901 podařilo, navázat první transatlantické bezdrátové spojení. To bylo realizováno pomocí dlouhých vln, přičemž tehdejší technologie vyžadovala nejen použití vysokého výkonu, nýbrž i složitého anténního systému. Krátké vlny byly pro jejich relativní nevyzpytatelnost, častý únik signálu (tzv. „fading“) a zdánlivě krátký dosah považovány pro radiové spojení za nevhodné.

Jejich výjimečné vlastnosti se podařilo prozkoumat až ve 30. letech minulého století, a to převážně radioamatéry, kteří se dosud opomíjeného pásma s velkým nadšením chopili. Bylo zjištěno, že zásadním faktorem je proměnná sluneční aktivita, jejímž vlivem dochází ve vyšších vrstvách atmosféry ke změně vodivosti zde rozptýlených plynů. Tyto jinak nevodivé zbytky, jejichž hustota se téměř blíží vakuu, mohou ve výšce 50–700 km tzv. ionizovat a stát se elektricky vodivými. Okolo Země tak vzniká několik ionosférických vrstev, od nichž se mnou krátké vlny odrážet. Jedním ionosférickým skokem je možné překonat vzdálenost až 4 000 km, přičemž vzdálenost mezi dosahem povrchové vlny a dopadem odražených vln, v niž příjem není možný, se nazývá „pásmo ticha.“ S ohledem na denní dobu, teplotní, klimatické a meteorologické podmínky může signál dospět až k protinožcům, a to i s využitím vysílače o relativně nízkém výkonu okolo 10 W.

Je zřejmé, že tyto výjimečné vlastnosti krátkých vln se záhy ukázaly jako velmi lákavé pro armádu a zpravodajské služby.

Agenti, špioni, vyzvědači

Pojem „zpravodajská služba“ lze použít pro označení jakékoliv organizace, usilující o získávání veřejně nepřístupných informací pomocí zpravodajských prostředků. Zpravodajské služby se zahraniční působností mohou operovat pod diplomatickým krytím, s využitím diplomatické imunity a legálních komunikačních kanálů (např. diplomatická pošta). Právě v diplomatických kruzích se organizují tzv. „rezidentury“, řídící centra, jejichž úkolem je „typování a verbování“ vhodných agentů, tvořících agenturní síť. Naproti tomu příslušník tzv. „nelegální rozvědky“ (nelegál) působí v hlubokém utajení a bývá podstaven do operativního prostředí (legalizován) v cizí zemi jako turista, zaměstnanec či emigrant. Dodejme ještě, že zatímco diplomata obviněného ze špionáže čeká v nejhorším případě vyhoštění, musí zatčený nelegál počítat s mnohaletým vězením či dokonce trestem smrti.

Pro účely řízení široce rozvětvených sítí se používají nejrůznější metody komunikace, čtenáři špionážních románů si jistě vybaví „mrtvé schránky“. Nás bude nyní zajímat jak jednosměrné agenturní spojení, sloužící k zasílání pokynů agentům-nelegálům a uskutečňované řečovým (fónickým) nebo telegrafním vysíláním přímo z centrály zpravodajské organizace, tak i spojení obousměrné, kdy agent může na základě vyhodnocení obdržených pokynů předávat vysílací stanicí zprávy zpět centrále.

První agenturní radiospojení začala být evropskými tajnými službami navazována už ve 30. letech minulého století a probíhala zpočátku na principu radiotelegrafie s využitím Morseovy abecedy. Československé úřady si dobře uvědomovaly možnost zneužití rádiového vysílání pro špionážní účely, proto byla u nás založena tzv. „radiokontrarozvědka“, tedy Kontrolní služba radioelektrická. O něco později vznikla taktéž „radiorozvědka“ –Rádiová naslouchací síť, jejichž úkolem bylo, monitorovat vysílání zahraničních stanic.

Dlužno podotknout, že se příslušníkům žádné ze skupin nepodařilo před 2. světovou válkou odhalit ani jedinou nelegální radiostanici, přestože na našem území aktivně působila maďarská zpravodajská služba. Ta vybavila své „mobilizační agenty“ (tj. agenty, kteří měli být aktivováni po vyhlášení mobilizace v Československu a zpravodajsky zde působit) Kolomana Kleitze (nar. 1983), Leopolda Katzerna (nar. 1881) a Růženu Jandíkovou (nar. 1902) na svou dobu špičkovými agenturními přijímači a radiostanicemi a zůstává ironií osudu, že se jejich odhalení zdařilo buď na základě náhody nebo běžnými kriminalistickými metodami.

Za předchůdce číselných stanic můžeme považovat tzv. „zprávy domovu“, které vysílala za 2. světové války z Velké Británie česká redakce BBC. Jednalo se o krátká hesla, jejichž význam byl srozumitelný jen příjemci a která potvrzovala např. příslušnost odbojem prověřovaného člověka k londýnské síti. Po vztyčení Železné opony a ochlazení mezinárodních vztahů v Evropě po roce 1948 dochází k enormnímu rozmachu činnosti všech zpravodajských služeb a vzrůstajících nároků na spolehlivé komunikační systémy – nastal zlatý věk číselných stanic. Agent, určený pro příjem jednosměrného rádiového spojení, býval vybaven některým z komerčně vyráběných (a proto nenápadných) krátkovlnných přijímačů a ovšem i dešifrovacími pomůckami – například kódovací knihou a přešifrovací tabulkou.

Šifrér a jeho svět

Položme si nyní otázku: je vůbec možné, převést souvislý text do číselných skupin tak, aby nebylo možné jej rozluštit?

Přestože si tajné služby své systémy šifrování dodnes úzkostlivě střeží, dochovalo se v archivech několik armádních šifrových kódů, dobře využitelných právě pro vysílání číselných stanic. Jedním z nich je tzv. šifrový kód „ZSD“, používaný Československou armádou v době mobilizace pro účely vzájemného styku vyšších velitelství. Na jeho vývoji se podílel plukovník Josef Růžek, legenda československé kryptologie. Tomuto způsobu šifrování se dones přezdívá „slovníkový kód“, protože specializovaná kódovací kniha může být snadno nahrazena např. česko-německým slovníkem s abecedně řazenými českými výrazy.

Pro tvorbu vlastní šifry bylo důležité znát číslo strany kódovací knihy, na níž se daný výraz nacházel, a jeho pořadové číslo, které mu bylo na téže straně přiděleno. Kódovací kniha měla celkem 999 stran (001-999), na každé straně mohlo být abecedně seřazeno nejvýše 99 výrazů (01-99). Při šifrování se jako první vždy uvádělo pořadové číslo výrazu, po něm následovalo číslo strany.

Zkusme si nyní zašifrovat text zprávy, která zní v otevřené nezašifrované podobě (tzv. „in claris“) takto: „Bude zahájen provoz na nově zřízené radiotelegrafní stanici“. V kódovací knize nalezneme první slovo telegramu „bude“ na straně 015 pod pořadovým číslem 77, číselná šifra pro tento výraz vznikne ve tvaru 77015. Po zašifrování celé zprávy získáme syntaxi: 77015 20197 62192 04080 92092 53208 72132 44153. Protože odeslání telegramu v této podobě by mohlo být nebezpečné za předpokladu, že by se protivník nějakým způsobem dostal ke kódovací knize, přichází nyní ke slovu přešifrovací tabulka, obsahující pětimístné skupiny tzv. „pseudonáhodných čísel“. Opišme číslice z přešifrovací tabulky v předem dohodnutém pořadí pod číslice zašifrované zprávy a proveďme jejich prostý součet (transpozici) bez ohledu na desítky, což znamená, že bude platit vždy poslední číslice dvouciferného výsledku. Pokud bychom tedy sečetli absolutní hodnoty jednotlivých po sobě jdoucích číslic první šifrové skupiny zprávy 77015 a číslic první skupiny z přešifrovací tabulky 46785 ((7+4=(1)1, 7+6=(1)3, 0+7=7 … atd.)), získali bychom výstup 13790. Finální verze přešifrované zprávy, připravená pro odeslání, by vypadala takto: 13790 84445 53217 61823 28740 … atd. Na začátku zprávy se nejprve oznámil obvykle třímístný volací znak, podle nějž agent poznal, že je zpráva určena právě pro něj. České vysílání obvykle končilo výrazem „konec“.

Z výše uvedeného vyplývá, že kódovací kniha i přešifrovací tabulka mohly být poměrně snadno vygenerovány pro každého příjemce zprávy-agenta individuálně a že matematická pestrost miliard náhodných kombinací, které tento způsob šifrování nabízí, zůstává běžnými kryptologickými metodami dodnes prakticky neprolomitelná.

Erwin van Haarlem a ti druzí

Uveďme si nyní pár příkladů oprávněných posluchačů českého číselného vysílání. Zajímavou postavou československé zahraniční rozvědky (tehdejší I. správy Sboru národní bezpečnosti) zůstává agent „nelegál“ Václav Jelínek (nar. 1944), jemuž byla přidělena krycí identita holandského židovského chlapce Erwina van Haarlema, kterého matka v Protektorátu Čechy a Morava odložila do dětského domova. S touto legendou byl Jelínek počátkem 70. let minulého století vysazen do Rakouska, odkud po čase odjel do Velké Británie, kde úspěšně zpravodajsky působil až do svého zatčení britskou MI-5 v roce 1988. Jako nezvratný důkaz jeho špionážní činnosti posloužila právě přešifrovací tabulka, kterou měl Jelínek ukrytou ve vydlabaném mýdle.
Dalším československým agentem, který přijímal zprávy číselných stanic, byl později „proslulý“ kapitán Pavel Minařík (nar. 1945, krycí jména ULYXES a PLEY). V roce 1969 vyslala rozvědka Minaříka do Německa, kde pracoval v Mnichově jako redaktor americkou vládou financovaného Rádia Svobodná Evropa až do roku 1976, kdy se vrátil, aby byl tehdejším komunistickým režimem propagandisticky využit. Československá radiorozvědka vysílala šifrované relace každé pondělí od 8:05 a opakovala je v pátek od 16:40. Pokud v relaci byla zašifrovaná zpráva, zněl volací znak 123, při relaci bez zprávy 105. Minařík kvůli tomu zakoupil rádio Grundig, na které dostal od centrály příspěvek 500 marek. Zprávy měl podle pokynů poslouchat zásadně se sluchátky.

Banální chyba při dešifrování číselné zprávy vyústila v 80. letech minulého století v naprostý krach jiné, zpočátku slibně se vyvíjející akce naší rozvědky, týkající se mladého Angličana, jemuž českoslovenští zpravodajci přislíbili finanční výpomoc při studiu výměnou za zajímavé informace. Na kontaktní schůzku byl vyslán agent Pavel Lašček (krycí jméno LECHOVIČ), vybavený čerstvě obdrženými instrukcemi z pražské centrály. Bohužel kvůli dnes už nezjistitelné chybě při dešifrování nabídl Lašček svému kontaktu namísto vedením navržených 1000 liber pouhých 10 liber, aniž by si uvědomil, že takto nízkou částkou svůj protějšek rozhodně nijak neohromí. To se také stalo a budoucí nadějný spolupracovník po obeznámení se s předpokládanou výší odměny beze slova odešel, aniž by určil termín dalšího setkání.

Technologie budoucnosti?

Je pravděpodobné, že první číselná vysílání byla předčítána živě v reálném čase operátorem. Vzrůstající nároky na četnost vysílání a obava z možného přeřeknutí operátora přiměla tehdejší odpovědné činitele k pokusům o dosažení plné automatizace zpravodajské techniky. V roce 1983 byl tehdejším 50. odborem I. správy SNB (Odbor spojení – rádio, šifra, kurýrní služba) a 3. odborem Technické správy FMV zahájen v Československu vývoj operativně-spojovacího pracoviště tzv. „systému BRIGITA.“ Jednalo se o poměrně sofistikované komplexní zařízení, pracující na základě platformy tehdejšího východoněmeckého mikropočítače ROBOTRON 1715, schopné řídit veškeré agenturní vysílání dle organizačního schématu, předem sestaveného s ohledem na časové možností jednotlivých zahraničních příjemců a nejvhodnější podmínky pro šíření signálu. Systém mohl zajistit obsluhu až 200 korespondentů, denně odeslat až 100 zpráv po 1 000 pětimístných číselných skupinách, rozlišovat volací znaky, umožnit jak radiotelegrafní, tak i fonický provoz, ba dokonce generovat podklady pro klamná vysílání, čímž měl neustále poutat pozornost zahraniční radiorozvědky. Telegramy určené k odeslání přicházely od šifrérů do operačního střediska na děrné pásce či na disketách, počítalo se dokonce se zavedením přenosů po datové lince. Systém BRIGITA byl plně kompatibilní s používanými komunikačními systémy OTS 100 (jednosměrné agenturní spojení) a OTS 110 (obousměrné agenturní spojení na bázi rychlotelegrafních stanic východoněmecké tajné policie STASI 32210, vybavených funkcí komunikace s vesmírnými družicemi tehdejšího SSSR). S dokončením celého systému se počítalo v roce 1995, jeho součástmi mělo být rovněž mobilní pracoviště s krycím jménem DUNAJ a zodolněné velitelské válečné pracoviště KAHAN, umístěné v pěchotním srubu N-71 bývalého československého pohraničního opevnění u Náchoda. A zůstává pikantní skutečností, že některé na našem trhu nedostupné komponenty – např. digitální řečový syntezátor SSI 263 – museli naši rozvědčíci složitě zakoupit přímo v Silicon Valley v USA.

Listopad 1989 přinesl konec komunistické rozvědky a veškerá zahraniční zpravodajská činnost byla přesunuta do kompetencí Úřadu pro zahraniční styky a informace. Poslední české číselné vysílání, jehož zdroj se nacházel právě v nejvyšším patře budovy ÚZSI v Praze-Kobylisích však bylo možné zachytit ještě kolem roku 2000 a tato stanice s volacím znakem OLX byla jedinou číselnou stanicí na světě, která na přání zasílala posluchačům potvrzení o poslechu.

Noční lov v éteru

Ačkoliv příchod internetu s možností přenosu obsáhlých datových objemů rozvířil stojaté vody zpravodajských služeb a nabídl dosud netušené komunikační možnosti, zůstávají krátkovlnná vysílací pásma stále živá. A přestože vládní organizace České republiky v současné době číselnou stanici neprovozují a žádná z evropských ani světových zemí sem aktuálně své signály nezaměřuje, je dodnes možné kódované vysílání (nejčastěji ruských a polských zpravodajských služeb) v reálném čase poslouchat. Buď za pomoci speciálního zařízení zvaného radioscanner, který je ovšem pro naše podmínky nutné vybavit kvalitní anténou pro příjem krátkých vln, nebo po prostém připojení se k webovému rozhraní některého z internetových krátkovlnných přijímačů. Na internetu je dokonce dostupná databáze „živých“ číselných stanic pod názvem ENIGMA 2000.
Zajímavý pohled do světa krátkovlnného agenturního vysílání přináší audiokompilace s názvem The Conet Project (název pochází z fonetického přepisu českého slova „konec“), kterou počátkem 90. let minulého nahrál a sestavil rádiový nadšenec Atkin O. Fernandez. Autor nezapomněl ani na vysílání českých stanic, přezdívaných podle ženského syntetického hlasu „Czech lady“.

A nezapomeňte, že někteří vysoce postavení vládní činitelé označují poslech číselných stanic i v dnešní době za nelegální …

Zdroje: Plzák, J.: Rádiové spojení zpravodajských služeb. Praha, 2003, Růžek, J.: V labyrintu zpravodajských služeb. Praha, 2014, Archiv bezpečnostních složek, Národní archiv, Vojenský historický archiv.

Sociální síť Facebook odstranila více než jeden a půl milionu kopií videa z teroristického útoku na Novém Zélandu, a to jen za prvních čtyřiadvacet hodin po vypuknutí střelby. Podle novozélandské vlády je zapotřebí za každou cenu udržet násilné nebo urážlivé materiály mimo sociální sítě. Britská média čelí kvůli zveřejnění záběrů vlně kritiky.

Při pátečním atentátu na mešity v novozélandském Christchurchi zemřelo padesát lidí. Ozbrojený útočník vysílal na Facebooku živě téměř sedmnáct minut, jak postupuje napříč budovou a zabíjí každého, kdo se mu postaví do cesty. Ačkoli populární sociální sítě originální záběry už za hodinu zakázaly a smazaly, jejich uživatelé od té chvíle opakovaně nahrávají jejich kopie. Technologické firmy mají vážný problém, aby video udržely mimo své servery.

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová v neděli prohlásila,že bude usilovat o jednání se společností Facebook, aby úplně zastavila šíření videa z teroristického útoku.

Sociální síť nabídla svým uživatelům možnost živého přenosu pod názvem Facebook Live v roce 2016. Od té doby se už několikrát stala prostředkem k vysílání násilí, sebevražd nebo vražedných atentátů.

„Je to problém, který jde daleko za hranice Nového Zélandu. To však neznamená, že nemůžeme hrát aktivní roli při jeho řešení. Budu o tom jednat přímo s Facebookem,“ uvedla Ardernová. Stejné poselství zaznělo také od řady politiků ve Velké Británii, podle kterých by měly sociální sítě zintenzivnit úsilí při řešení nenávisti na svých platformách.

„Velké mediální společnosti musejí udělat víc. Svět je stále více digitální. Musíme najít způsob, aby bylo digitální prostředí co nejúčinněji regulováno. Mělo by se chovat podle stejných standardů a norem, jaké očekáváme v reálném světě kolem nás. To se momentálně neděje,“ uvedl pro BBC britský ministr financí Philip Hammond.

Společnosti provozující sociální sítě vydělávají na snadném nahrávání a distribuování jakéhokoliv obsahu stamiliony ročně. Podle listu The Guardian však mají nyní problémy se svými vlastními systémy. Facebook jen první den po útoku zablokoval prostřednictvím svého automatického systému 1,2 milionů pokusů o nahrání videa z novozélandského útoku. Dalších 300 000 videí odstranili následně jeho správci.

Uživatelé se naučili systém blokování obcházet

Sociální síť uvedla, že smaže jakékoliv video, na kterém budou záběry střelce. A to navzdory faktu, že tyto záznamy by za normálních okolností neporušovaly její pravidla. „Z úcty k lidem zasaženým touto tragédií a kvůli obavám místních úřadů, odstraňujeme také všechny upravené verze videa, které neukazují nevhodný grafický obsah,“ popsala šéfka novozélandské pobočky Facebooku Mia Garlicková.

Vlna kritiky se v pátek spustila na adresu několika britských médií, která zveřejnila upravenou verzi střelcovy nahrávky. Mezi nimi například weby listů Daily Mail, The Sun nebo Mirror.

První jmenovaný navíc nahrál celý 74stránkový manifest střelce, který později odstranil. Na atentát na Novém Zélandu zareagoval také server YouTube, který se rozhodl ze svých stránek odstranit všechna videa se záběry útoku.

Ačkoli je blokování nahrávání identických videí pro sociální sítě poměrně jednoduché, uživatelé se to naučili obcházet úpravou záběrů nebo tím, že jednoduše natočí původní video pomocí obrazovky počítače. Přestože mainstreamové sociální sítě už na kritiku zareagovaly, kopie videa se nyní bude pravděpodobně šířit prostřednictvím aplikací WhatsApp nebo Telegram.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/novy-zeland-utok-strelba-terorismus-mesita-islam-facebook-video.A190318_102206_zahranicni_dtt

Na začátku je zdánlivě obyčejná aplikace na nahrávání hovorů nebo třeba překládání do cizích jazyků. Je zdarma na oficiálním app storu Googlu a bezchybně funguje. Jenže za pár dní vás stejná aplikace může připravit o úspory. Nové způsoby útoků cílené speciálně na Českou republiku odhalili odborníci v Esetu.

Naposledy před čtrnácti dny zaútočila zatím neznámá skupina podvodníků na bankovní účty českých uživatelů. Obětí se tentokrát stali ti, co s z oficiálního obchodu Googlu stáhli nakaženou aktualizaci aplikace pro překládání z jednoho jazyka do druhého.

Původně neškodná aplikace se po aktualizaci proměnila ve špionážní software, který útočníkům předal přístupová hesla do mobilního bankovnictví napadených lidí. Byl to již třetí útok zaměřený primárně na uživatele v České republice od září 2018.

V září 2018 se v obchodě s aplikacemi společnosti Google naposledy objevila aplikace QRecorder. Než ji Google z obchodu vymazal, stačilo si ji jen v České republice stáhnout přes 10 000 uživatelů. Prográmek sloužil k nahrávání hovorů a v tomto ohledu fungoval zcela bezproblémově.

Pak však přišla poslední aktualizace a s ní pro pozorného uživatele i neobvyklá žádost o práva na přístup k usnadňujícím nastavením (pro slabozraké, neslyšící, atd.) a přístup ke zprávám. Předtím nic takového aplikace nechtěla a ani nyní nebyl logický důvod, aby tuto funkcionalitu vyžadovala. Respektive, určitě ne z pohledu uživatele.

Z pohledu autorů však uvedené změny měly význam zcela zásadní. Aplikace díky nim mohla prohledat mobilní telefon oběti a v případě, že objevila jednu z aplikací pro mobilní bankovnictví, podvrhla její přihlašovací stránku. Oběť se pak místo do banky přihlásila nejprve útočníkům. Ti díky tomu mohli převzít iniciativu a obejít i dvoustupňovou autentifikaci, protože měli přístup k SMS zprávám z banky.

Na problém přišla společnost Eset díky upozornění jedné z českých bank, jejíž klient měl podezření na nestandardní chování aplikace a následné neautorizované pohyby na účtu. Konkrétní aplikaci pak odhalili u klientů využívajících jejich mobilní bezpečnostní aplikaci.

Zasažena přitom byla naprostá většina velkých českých bank s jednou výjimkou – z důvodu probíhajícího vyšetřování zde nesmíme být konkrétní.

Útočníci například zkoušeli, jak mají jednotlivé oběti nastavené limity na výběr hotovosti. Na nově zřízený účet si pak nechali převést maximálně možný objem peněz ze všech napadených účtů a naráz pak finance z banky (pravděpodobně přes bílého koně) vybrali.

Utržili celkem přes 100 000 eur (přes 2,5 milionu korun). Pro bankovní domy to nemusel být velký problém a uživatelé pravděpodobně dostali své peníze zpět. Jenže útočníci si na tomto prvním případu ověřili, že tuzemští uživatelé telefonů s Androidem jsou zranitelní a zaútočili znovu.

A ukázalo se, že ekonomicky nezanedbatelná část z nich je nepoučitelná. Opakoval se stejný scénář. Nejprve neškodnou aplikaci po dosažení potřebného množství stažení později „obohatila“ nakažená aktualizace. Tentokrát kasírovala aplikace pro blokování hovorů.

Jako poslední zatím útočil v únoru překladač World Translator (žádný z nakažených programů už na Google Play nenajdete). Opět vše proběhlo stejným způsobem. Útoky do Česka podle expertů z Esetu směřovaly z východu. Uživatelů s operačním systémem iOS se i díky důkladnější kontrole aplikací na straně Applu tento problém netýkal.

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/software/eset-android-google-play-malware.A190226_142157_software_kuz?

Německá kancléřka Angela Merkelová usiluje o uzavření “antišpionážní” dohody s Čínou. Ta měla zajistit, že Německo nebude muset vyloučit Huawei ze staveb komunikačních sítí páté generace (5G) v zemi kvůli obavám ze špionáže.

„Ekonomický poradce Merkelové Lars-Hendrik Röller byl nedávno v Číně, kde jednal o dohodě,“ citoval německý časopis WirtschaftsWoche své bezpečností zdroje. Někteří experti však údajný německý záměr zpochybňují.

Činnost firmy Huawei nyní pečlivě zkoumají západní vlády kvůli vztahům firmy s čínskou vládou a obvinění ze špionáže, které ale popírá. Spojené státy vyzvaly své spojence, aby nepoužívali technologie firmy, napsala agentura Reuters.

Odborníci na kybernetiku jsou podle WirtschaftsWoche překvapeni německým přístupem, protože obdobná dohoda mezi USA a Čínou z roku 2015 se ukázala jako neúčinná.

„Antišpionážní dohody jsou politické zástěrky,“ řekl ředitel Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii (ECIPE) Hosuk Lee-Makiyama. „Dodržování nelze ověřit, protože odposlechy v telefonních sítích nelze prokázat.“ Odborníci se shodují, že taková dohoda by měla smysl jen v případě, že by byly dojednané konkrétní sankce za porušení.

Němci se bojí čínské odvety

Spolková vláda se chce vyhnout zákazu Huawei v Německu, protože se obává odvetných opatření pro své podniky v Číně. Americká vláda je však k přístupu Německa velmi kritická, dodal list.

Americká vláda při několika příležitostech varovala své spojence, aby nevyužívali pro stavbu mobilní infrastruktury 5G firmu Huawei. Důvodem je čínský zákon z loňského roku, který umožňuje vládě přinutit soukromé společnosti, jako Huawei, ke špionáži. Země jako Austrálie a Nový Zéland se již zákonem rozhodly vyloučit Huawei z výstavby důležité infrastruktury.

V Bruselu je německému přístupu k záležitosti Huawei věnována zvláštní pozornost, protože největší členský stát je považován za zemi, která určuje směr. Evropská komise se snaží najít pro všechny členské státy jednotný přístup. Bezpečnostní otázky jsou však záležitostí jednotlivých členských států, proto Brusel zatím žádný společný přístup nenalezl, dodal časopis.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/nemecko-huawei-spionaz-5g-site-internet-data.A190227_172502_eko-zahranicni_rts

Ruský antivirus Kaspersky, který založil někdejší absolvent školy KGB, je po čínském Huawei další v podezření ze spolupráce s vládními hackery. V USA či Velké Británii už na státní počítače nesmí, v Česku je v hledáčku zpravodajců. Používá ho třeba VZP, která skladuje citlivá data 6 milionů Čechů, nebo ministerstvo vnitra.

Zatímco prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) a další politici se dohadují, zda výrobky mamutí čínské firmy Huawei šmírují pro čínskou vládu, bezpečnostní komunita podle několika zdrojů redakce cílí ještě na druhou velmoc.

Varuje před ruským antivirovým programem Kaspersky, který v Česku dle zjištění MF DNES chrání před viry například počítače Všeobecné zdravotní pojišťovny, která spravuje citlivé zdravotní údaje více než šesti milionů lidí v Česku, ministerstva vnitra či výzkumných institucí. Potíž je, že dle Američanů či Izraele zároveň slouží jako zadní vrátka pro ruské vládní hackery. Firma to tvrdě odmítá.

Podobně jako Huawei, i Kaspersky už dostal stopku v USA, kde z rozhodnutí Kongresu nesmí na žádný státní počítač. A před půl rokem také europarlament schválil rezoluci, která EU vyzývá, aby „zakázala software, u něhož bylo prokázané, že je škodlivý tak jako Kaspersky“.

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB), který má v gesci vydání takového doporučení pro veřejné instituce, ovšem nyní čelí tvrdé ofenzivě od prezidenta Zemana nebo třeba šéfa komunistů a místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa. A to za vydání varování právě proti čínskému telekomunikačnímu gigantovi Huawei.

V pondělí se dokonce Zeman speciálně kvůli Číňanům sejde s premiérem Babišem. Zda a kdy případně bude NÚKIB varovat proti špionážní činnosti druhé velmoci, ke které má prezident Zeman blízko, úřad nechce komentovat.

„Takové případy, jako je tento, NÚKIB předem veřejně nikdy nekomentuje,“ konstatoval mluvčí NÚKIB Radek Holý.

Úřad se ale už v minulosti vyjadřoval k produktům Kaspersky kriticky. „Můj názor je ten, že bychom měli používat hardware či software pouze států, kteří jsou našimi spojenci – ať už v EU, či v NATO. Problém je v zákoně o veřejných zakázkách. Ten to takto rozlišovat neumožňuje,“ řekl před časem v rozhovoru pro MF DNES šéf NÚKIB Dušan Navrátil.

Nyní po kritice Zemana kvůli postupu proti čínskému gigantovi čelí  i nevoli premiéra.

Antivirus Kaspersky je přitom dále přítomný na desítkách tisíc klíčových počítačů. Například VZP v minulosti v registru smluv zveřejnila detailní specifikaci své kybernetické obrany. Z ní lze vyčíst i to, že antivirus Kaspersky má nainstalovaný na všech svých počítačích. O tom, jak pojišťovna ruský software vybrala a zda se nemusí miliony jejích klientů o své citlivé údaje obávat, se ovšem bavit nehodlá.

„Informace, které požadujete, mají z našeho pohledu interní charakter. Dodavatel antivirového systému byl vybrán ve výběrovém řízení a smlouva je zveřejněna v registru smluv,“ uvedla Lucie Krausová z tiskového oddělení VZP.

Špioni v pojišťovně? VZP to komentovat nechce

Antivir od Rusů nakoupil třeba i Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje nebo brněnská městská policie. Kaspersky brání i počítače Ústavu fyzikální chemie pojmenovaném po nobelistovi Jaroslavu Heyrovském. Že by prostřednictvím softwaru, který má počítače chránit, mohli naopak hackeři unikátní výzkumy krást, se akademici prý neobávají. Prestižní instituce nakoupila 250 licencí na tři roky za takřka sto tisíc korun.

„Pokud relevantní české úřady vydají oficiální doporučení nepoužívat konkrétní produkt pro konkrétní typ nasazení, jak jej používáme v naší instituci, samozřejmě budeme řešit s dodavatelem možnost přechodu na jiný bezpečnostní software,“ uvedl správce sítě ústavu Lukáš Svoboda. Stejný antivirový program nakoupil třeba i Ústav informatiky akademie věd.

Varování z Izraele

Například americká tajná služba NSA má s programem hořkou zkušenost. Hackeři se k jejím tajným informacím při incidentu z roku 2015 nedostali přímo přes počítače tajné služby. Na těch byl už tehdy ruský antivirus zakázaný. Jeden ze zaměstnanců NSA přenesl přísně tajné dokumenty do domácího počítače, na kterém antivirový program Kaspersky běžel.

A právě antivirový sken pak na zajímavé soubory podle nejmenovaných zdrojů Wall Street Journal upozornil hackery. Ti dle dostupných informací získali i informace o tom, jak naopak americká NSA napadá systémy v zahraničí.

New York Times pak doplnily, že izraelské tajné služby sledovaly ještě mnohem širší počínání Kaspersky, který vyhledával citlivé dokumenty na všech počítačích, na nichž byl nainstalován. Ruským tajným službám tak mohl sloužit podobně jako internetový vyhledávač, jen pro soukromé a zabezpečené počítače. Izraelci pak před hrozbou varovaly Američany.

Kaspersky nařčení důrazně odmítá

Firma se však proti tomu, že by s ruskou vládou spolupracovala, opakovaně ohrazuje. „Jsme soukromá společnost a nemáme nevhodné vazby na jakoukoliv vládu včetně té ruské. Jediné rozumné vysvětlení je, že jsme se ocitli uprostřed geopolitického boje,“ glosoval v minulosti nařčení z USA šéf firmy Eugene Kaspersky s tím, že mu připomíná scénář céčkového špionážního filmu.

Kaspersky vystudoval kryptografii na škole podporované KGB a v minulosti pracoval v ruské vojenské rozvědce. Agentura Bloomberg také v minulosti informovala, že zaměstnanci Kaspersky tvořili doprovod ruských agentů FSB při jejich zásazích.

Kaspersky ovšem nyní nabízí, že poskytne zdrojový kód produktů nebo bude svědčit v Kongresu či europarlamentu.

Vnitro antivirus používá dál, univerzita ho z počítačů smazala

V Česku to ale zatím není potřeba. Instituce jeho produkty za miliony dále nakupují. Ministerstvo vnitra dokonce před pár dny uzavřelo smlouvu, kvůli které bude mít ruský antivirus na svých počítačích až do roku 2021.

„Produkty firmy Kaspersky Lab ministerstvo vnitra aktuálně nepoužívá na uživatelských stanicích, které pracují s informačními systémy veřejné správy. Tam nejsou centrálně nasazeny žádné takové produkty,“ zdůraznila však mluvčí ministerstva Hana Malá. Podle ní software používá jen podřízená organizace Zařízení služeb, které kritickou infrastrukturu nespravuje.

Instituce, které v minulosti ruský antivir nakoupily, zpravidla čekají na varování NÚKIB. Třeba brněnští strážníci. „Antivirus Kaspersky používáme výhradně pro koncové klientské stanice a náš informační systém je šifrovaný. Kryptování podléhají veškerá data v něm vedená a jsou tedy zcela v bezpečí, což potvrzují i audity bezpečnosti informací,“ doplnil mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.

Některé veřejné instituce ovšem už od použití ruského softwaru ustoupily samy. Například Mendelova univerzita v Brně ještě vloni používala 1 500 licencí antiviru Kaspersky za více než 200 tisíc korun ročně. To už však neplatí.

„Mendelova univerzita již od letošního roku antivirový systém Kaspersky nevyužívá a přešla na antivirové řešení slovenské společnosti ESET. Jsme si vědomi uvedeného rizika a bylo jedním z důvodů opuštění bezpečnostního řešení Kaspersky,“ vysvětlil to mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/kaspersky-varovani-nukib.A190124_165034_domaci_lva

Ruská cenzura našla ve zpravodajství BBC možné projevy propagace terorismu a zvažuje, zda web britské stanice neodporuje ruským zákonům. Oznámila to agentura TASS s odkazem na Roskomnadzor, hlavní ruskou agenturu pro kontrolu internetu.

Kromě toho cenzurní správa prověří zákonnost šíření signálu televizní stanice BBC World News v Rusku.

Zpráva TASS konkrétní důvod cenzurní prověrky neuvádí, nicméně podle agentury Reuters jde o výroky šéfa teroristické organizace Islámský stát Abú Bakra Bagdádího, které se měly na stránkách BBC objevit. „Vyšetřuje se, zda jsou tyto materiály v souladu s normami ruského práva,“ uvádí se v informaci Roskomnadzoru.

TASS v této souvislosti připomíná, že britský úřad pro regulaci médií Ofcom už dříve obvinil ruskou propagandistickou televizi RT, že porušila pravidla nestrannosti. Televize se v březnu a dubnu údajně dopustila sedmi přestupků, jež představují „závažné selhání při dodržování britských vysílacích pravidel“. Úřad prý zvažuje zavedení sankcí včetně odebrání vysílacích práv v Británii.

Koncem loňského roku ruské úřady otevřeně přiznaly, že zákrok proti britské stanici je reakcí na možný postih, jemuž je ve Spojeném království vystavena RT.

Organizace Islámský stát (IS) je v Rusku od konce roku 2014 zakázána a jakékoli zmínky o ní v médiích musejí být opatřeny poznámkou, že IS je teroristická organizace a v Rusku stojí mimo zákon.

Roskomnadzor v dubnu varoval, že Facebook může být v zemi zablokována, pokud nesplní ruské požadavky

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/mediahub/bbc-cenzura-rusko-roskomnadzor.A190111_085057_mediahub_jpl

Neznámí hackeři ukradli data stovek poslanců německého Spolkového sněmu. Útok postihl poslance všech parlamentních stran s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Obětí útoku jsou i kancléřka Angela Merkelová a prezident Frank-Walter Steinmeier.

Na internetu se objevila mimo jiné řada interních stranických dokumentů, například seznamy členů jednotlivých stran a jejich adres. V řadě textů lze najít citlivé osobní údaje, na internetu se objevily také obsahy soukromých chatů poslanců s jejich rodinnými příslušníky, dopisy, účty nebo kopie občanských průkazů německých zákonodárců.

Mluvčí německé vlády Martina Fietzová v pátek uvedla, že zasaženi byli lidé ze „všech pater“ politiky: od Spolkového sněmu, přes Evropský parlament (EP) a zemské sněmy po jednotlivé obce. Z kancléřství podle ní ale neunikly žádné citlivé údaje. Zároveň varovala, že mezi uniklými daty mohou být i falešné dokumenty.

Německá vláda podle Fietzové zatím neví, zda data unikla po hackerském úniku. Agentura DPA s odvoláním na své zdroje uvedla, že vláda prověřuje i možnost, že data zveřejnil někdo, kdo k nim oficiálně měl přístup. Už nyní je ale jasné, že neunikla z vládní sítě. Nyní se prověřuje síť německého parlamentu, která se v minulosti stala terčem několika hackerských útoků.

„Původci (hackerského útoku) chtějí poškodit důvěru v naši demokracii a její instituce,“ řekla ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová, podle které jde o závažný útok. „Zločinci a lidé, kteří stojí za nimi, nesmějí určovat debatu v naší zemi,“ dodala.

Veřejnost zná e-mail, dopisy a číslo faxu Merkelové

Z politiků jsou podle televizní stanice n-tv mezi oběťmi hackerského útoku mimo jiné kancléřka Angela Merkelová, prezidentFrank-Walter Steinmeier či předsedkyně dvou vládních stran Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU) a Andrea Nahlesová (SPD).

V případě kancléřky se na internetu objevilo číslo jejího faxu, e-mailová adresa a několik dopisů. Řada poslanců, které v pátek oslovila německá média, ale neměla tušení, zda se i oni stali terčem kybernetického útoku. Jeden z nich pak zpochybnil pravost některých zveřejněných dokumentů.

V parlamentu se oběťmi úniku dat stali poslanci pěti parlamentních frakcí: CDU/CSU, SPD, Zelených, Levice a FDP. Dokumenty poslanců AfD se na internetu podle rbb neobjevily.

Je možné, že za útokem nejsou hackeři, ale někdo zevnitř

Kdo je za masivní únik informací zodpovědný, není podle stanice rbb zatím jasné, stejně jako to, co bylo cílem jejich zveřejnění. Není ani zřejmé, zda v tom, jaké dokumenty byly zveřejněny, je nějaký systém. Podle ministerstva vnitra se na internetu objevily dokumenty staré několik let, ale i dokumenty „relativně aktuální“. Do vyšetřování případu se už zapojilo i generální státní zastupitelství.

Podle odhadů expertů nepocházejí uniklé údaje z jednoho jediného zdroje. Spíš jde o soubor materiálů z různých hackerských útoků na e-mailové účty, řekl agentuře DPA renomovaný expert na výpočetní techniku Christoph Fischer.

„Někdo si tu dal skutečně hodně práce s pokusem o otevření e-mailových účtů,“ řekl Fischer. „Na internetu se vždycky něco najde. Je za tím jednoznačně pilná práce,“ poznamenal odborník. Dá se předpokládat, že únik pochází z krajně pravicového prostředí, domnívá se Fischer. Podle něj je ale také možné, že někdo útok podnikl „z potěšení a legrace“.

Politicky třaskavé materiály novináři rbb při prvním prohledání zveřejněných dokumentů nenašli. Odkazy na stránky, na kterých byly ukradené informace zveřejněny, kdosi rozšířil pomocí sociální sítě Twitter. Podle rbb byly tyto odkazy zveřejněny už před Vánocemi, a to ve formě jakéhosi adventního kalendáře, pozornost vyvolaly ale až tento čtvrtek večer.

Twitterový účet, který data zveřejnil, se podle rbb sám označuje za satiru, umění a bezpečnostní výzkum. Sleduje ho kolem 17 000 uživatelů. Osobní údaje více či méně známých osobností se na tomto účtu objevují od léta 2017.

Společnost Twitter už dotčený účet podle DPA zablokovala, nyní se pracuje na tom, aby byl zablokován přístup i ke stránkám, na kterých jsou samotné osobní údaje zveřejněny.

Hackerům se tři roky dařilo získávat informace z diplomatické komunikace Evropské unie. Z tisíců diplomatických kabelogramů hackeři zjistili, jaké má EU obavy z nepředvídatelného chování prezidenta Donalda Trumpa, jaké má problémy při jednání s Ruskem a Čínou či jaký má strach z obnovení íránského jaderného programu.

Narušení komunikace unijních diplomatů podle amerického listu The New York Times odhalila společnost Area 1, která se zabývá kybernetickou bezpečností. Podle EU se ovšem hackerům nepodařilo proniknout do zpráv, které byly klasifikované jako důvěrné nebo tajné.

List The New York Times s odvoláním na bezpečnostního experta firmy Area 1 uvedl, že metody, které hackeři v případě diplomatů EU uplatnili, se podobají těm, jež v minulosti používala čínská armáda. „Po desítce let zkušeností s bojem proti čínským kybernetickým operacím… není pochyb, že tato kampaň byla spojena s čínskou vládou,“ řekl odborník Blake Darche.

Podle společnosti Area 1 hackeři využili vcelku jednoduchého triku, který zacílili na kyperské diplomaty. Jejich prostřednictvím se pak dostali nejen do národního, ale i do unijního systému.

V hackery zachycených zprávách, takzvaných diplomatických kabelogramech, se podle amerického listu píše mimo jiné o červencovém setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem v Helsinkách, které je označováno jako „úspěšné aspoň pro Putina“.

Jiná zpráva údajně obsahuje detaily ze setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s představiteli EU. Nejvyšší čínský představitel podle ní řekl, že se nepodvolí šikaně Washingtonu, i kdyby to mělo znamenat obchodní válku, která ublíží všem.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/hackeri-cetli-zpravy-diplomatu-eu.A181219_075711_zahranicni_jumi