Firmám se daří, zvyšují mzdy, ale trápí je zoufalý nedostatek pracantů, shodují se experti. Otázku, jaký byl letošní rok na trhu práce, jsme položili odborníkům, personalistům i generální ředitelce Úřadu práce ČR.

„Stoupá hrubý domácí produkt, firmy nestačí plnit zakázky, stoupá vývoz, převažuje optimistická nálada, rostou investice, ale zůstávejme ‚bdělí a ostražití‘, stále více ekonomů varuje před krizí, ač jsme zatím ve fázi hádání z kávové sedliny, kdy a jak nás zasáhne,“ odpovídá šalamounsky Jan Zikeš z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Letošním vítězem pracovního trhu jsou jednoznačně zaměstnanci. Rekordně nízká nezaměstnanost totiž nahrává všem lidem, kteří se chtějí kariérně či finančně posunout. Dokonce i těm, kteří dříve patřili mezi opomíjené skupiny, ať už se bavíme o generaci 50+ či handicapovaných pracovnících, kteří ze zdravotních či jiných důvodů potřebují zkrácené úvazky.

Již druhým rokem musí firmy plošně zvyšovat mzdy, aby si udržely lidi a byly konkurenceschopné. Růst mezd meziročně zrychlil a dá se očekávat, že akcelerace bude pokračovat i v příštím roce. Zaměstnavatelé mají naopak pozici poměrně těžkou, zvlášť pokud chtějí růst a nepatří mezi známé a oblíbené značky. Svou menší známost pak musí vyvažovat lepší nabídkou finančních podmínek, pracovního prostředí a benefitů. Složitou situaci na českém trhu práce řeší také náborem cizinců a výraznými investicemi do robotické automatizace.

Nesnadnou roli aktuálně mají i samotní personalisté. Nejenže musí čím dál více pracovat s pasivními kandidáty, tedy těmi, kteří aktivně práci nehledají, ale zároveň obsazovat pozice, které vznikly s rozvojem technologií a robotiky a dříve vůbec neexistovaly.

Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize správa Skupina ČEZ:
Nezaměstnanost je rekordně nízká, což je samozřejmě dobrá zpráva pro společnost i pro ekonomiku. Na druhou stranu jde o situaci, kdy je pro firmy stále těžší najít kvalitní pracovníky. To platí dvojnásob o lidech s technickým vzděláním, protože počty absolventů těchto oborů postupně klesají.

Jsem každopádně hrdá na to, že i v této nelehké situaci si Skupina ČEZ udržuje to nejvyšší renomé. Například v anketě o nejžádanějšího zaměstnavatele jsme se letos mezi studenty umístili na první příčce. Rovněž nám již druhým rokem po sobě klesá fluktuace zaměstnanců. Osobně mě velmi těší i to, že se nám daří lákat do energetiky ženy. V následujících několika letech nás čeká velká generační obměna v energetice, na kterou se už nějaký čas intenzivně připravujeme.

Bohdan Wojnar, člen představenstva za oblast řízení lidských zdrojů ŠKODA AUTO:
Automobilový průmysl prochází radikální změnou s ohledem na nástup elektromobility, digitalizace či autonomního řízení. Současně je na pracovním trhu v České republice akutní nedostatek kvalifikovaných uchazečů s technickým vzděláním či IT specialistů, což vytváří zásadní bariéru pro budoucí růst a konkurenceschopnost českých strojírenských firem.

Tradiční konkurenční výhody mizí, je potřeba daleko více investovat do nových kompetencí a moderního vzdělávacího systému. Proto provozujeme vlastní střední odborné učiliště strojírenské, kde žáci i zaměstnanci získávají mimo jiné znalosti související s elektromobilitou, která je pro nás klíčová pro budoucí výrobu elektrických vozidel v našich závodech.

Jitka Hejduková, ředitelka sekce zaměstnavatelské, Svaz průmyslu a dopravy ČR:
Situace na trhu práce byla z hlediska zaměstnavatelů celý rok kritická. V dubnu letošního roku poprvé překročil počet volných míst, které firmy nabízejí, počet uchazečů o práci, které evidují úřady práce. V listopadu firmy poptávaly 323,5 tisíce lidí. Na úřadech práce je zaregistrovaných ale jen 215 tisíc uchazečů o práci.

Tuto napjatou situaci na trhu práce pocítily firmy rostoucím tlakem na zvyšování mezd. Meziročně mzdy vzrostly v průměru o osm procent. To je víc než růst produktivity práce ve firmách. Dlouhodobě je takový vývoj neudržitelný. Při vší této bídě zaměstnavatelé přivítali, že vláda rozšířila program legálního zaměstnávání cizinců z Režimu Ukrajina o Režim ostatní státy, přes který mohou podniky zaměstnat kvalifikované lidi ze Srbska, Mongolska a Filipín.

Tomáš Surka, managing partner, personálně-poradenská společnost Devire:  
Rok 2018 přinesl řadu rekordů. Rekordně vysoká byla zaměstnanost. Řada zaměstnavatelů flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků, aby odpovídaly současnému trhu práce. Tak například už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa.

Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a pracují s nimi mnohem intenzivněji, například pro ně pořádají kurzy, školení apod.

Vyšší počet pracovních nabídek znamená vyšší šance na nalezení vhodného zaměstnání. Pokračoval trend, který v Česku započal již v předcházejících letech: mzdy razantně rostou a zároveň se zvyšuje počet míst, na která je problém najít odpovídající pracovníky.

Role personálních oddělení proto hraje čím dál podstatnější roli v každé organizaci, personalisté musí inovovat a neustále urychlovat a zefektivňovat nábory. Pokud však velmi rychle rostoucí mzdy nedoplníme zrychlením růstu produktivity práce, hrozí odliv firem do zahraničí.

Rok 2018 byl také ve znamení významného navyšování počtů zaměstnanců z ciziny. Důvodem nejsou úspory nebo neochota firem navyšovat mzdy, jak se snaží tvrdit odbory a někteří politici, ale skutečnost, že se pro mnohé společnosti stává nábor cizinců jedinou šancí, jak udržet růst výroby, nebo alespoň nestagnovat.

Kateřina Sadílková, generální ředitelka Úřadu práce ČR:
Česká ekonomika se stále drží v dobré kondici. Nadále trvá masivní zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance, a to napříč všemi obory. Z evidence úřadu práce odchází už řadu měsíců více uchazečů o zaměstnání, než do ní přichází.

Josef Středula, předseda Českomoravská konfederace odborových svazů:
Vývoj na českém trhu práce je velmi optimistický. V roce 2018 dokonce poprvé dochází k jevu, kdy počet registrovaných nezaměstnaných je nižší než počet nabízených volných pracovních míst. To jsou pro odbory a trh práce velmi pozitivní čísla.

Přes tento optimismus však odbory trápí několik problémů, především stále nízká úroveň českých mezd. Tam, kde odbory uzavírají s vedením kolektivní smlouvy, berou zaměstnanci v průměru v ročním vyjádření o téměř padesát tisíc korun více. Dlouhodobě sleduji nabídku úřadů práce a často jsem zděšen nabízenou nízkou mzdou. Vidíme za tím snahu některých podnikatelských struktur tato místa obsadit levnou pracovní silou a otevřít větší prostor pro dovoz zahraničních zaměstnanců. Tím bohužel zvyšují potenciál pro sociální dumping. Nelze opomenout také problém dlouhodobého neřešení exekucí zaměstnanců, který negativně ovlivňuje ochotu přijmout nabízenou práci. Přísné podmínky pro oddlužení je vhánějí do pasti prekérní, popřípadě nelegální práce. Dlouhodobý nedostatek některých typů profesí na trhu práce není adekvátně řešen rekvalifikačními programy.

Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/trh-prace-zamestnanec-nezamestnanost-rok-2018-odbornici-hodnoceni.A181220_446522_podnikani_sov

Pravidla pro seznam členů spolku stanoví § 236 občanského zákoníku. Vedení evidence je zákonným zpracováním údajů ve smyslu čl. 6 GDPR, v tomto případě není nutno, ani nelze vyžadovat  souhlas se zpracováním osobních údajů. GDPR nijak speciálně neupravuje a tím ani nebrání zpracování kontaktních údajů. Vedení a použití dobrovolně sdělených čísel telefonů či e-mailů, např. pro zasílání pozvánek či nekomerčních sdělení, např. zpravodajů, je realizací oprávněného zájmu spolku podle čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR.

V jakých situacích potřebuje spolek získat souhlas členů se zpracováním? Může spolek zveřejňovat seznam členů nebo musí získat jejich souhlas?
Obecně platí, že pro běžné a každodenní činnosti spolku není souhlas členů spolku potřeba a nelze jej vyžadovat.  Avšak pro zveřejnění seznamu členů spolků stanoví občanský zákoník, že se tak může stát jen se souhlasem členů (viz § 236 občanského zákoníku).

Jsme malý spolek, avšak zajišťujeme služby pro spoluobčany a zpracováváme tedy větší množství osobních údajů. Potřebujeme k tomu souhlas?

Ne, poskytování služeb osobám, které nejsou členy spolku (např. charita), se děje na smluvním základě, bez ohledu na to, zda je sjednáno písemně či nikoliv, jedná se o zpracování dle čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR. Souhlas se zpracováním údajů proto nelze vyžadovat. Náplni poskytované služby však vždy musí obsahově odpovídat zpracování údajů (např. vedení evidence a záznamů o klientech), klienty je třeba o zpracování řádným a přiměřeným způsobem informovat (zejména důvodech vyžadování a způsobech zpracování, vč. předávání údajů).

Může spolek zveřejňovat fotografie z pořádaných společných akcí, představení, veřejných vystoupení, na nichž jsou společně s pořadateli, vystupujícími, herci a dalšími účastníky zachyceni i návštěvníci akcí a širší veřejnost?

Ano, může. Při pořizování a zveřejňování reportážních a propagačních fotografií se nejedná primárně o problematiku ochrany osobních údajů, ale o postup, kde je třeba se při jejich pořizování chovat slušně – zejména respektovat ustanovení § 84 a násl. občanského zákoníku, která upravují pořizování podobizny.

Dostali jsme na akci (výlet, představení, zájezd) veřejnou dotaci. Musíme pro kontrolu vynaložených prostředků vydat kontrolujícímu seznam účastníků (podpořených osob) či jejich další osobní údaje?

Kontrola materiálů s osobními údajů je jistě na místě, pokud byla dotace cílena na konkrétní osoby. V jiných případech je nutné přihlédnout k rozsahu a povaze dotace.

Jsme sportovní klub s řadou zákonných povinností, mění nějak GDPR tato zvláštní pravidla?

GDPR nic nemění na plnění zvláštních povinností, které se týkají povinných ohlašování údajů, např. v rámci postupů dle zákona o podpoře sportu či při poskytování dotací. Taková zpracování jsou nezbytná pro splnění právních povinností dle čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR.

Brání předpisy o ochraně osobních údajů tomu, aby sportovní klub zveřejňoval jmenné osobní údaje svých členů (hráčů) společně s fotografiemi?

V případě veřejně provozovaných aktivit, zejména sportu, jsou různé formy prezentace hráčů s uváděním jejich jmenných údajů nezbytné a přirozené. Zveřejnění takových údajů (např. společně s fotografiemi nebo na výsledkových listinách) se neděje na základě souhlasů hráčů (který tak ani nelze vyžadovat), ale je dovoleným zpracováním na základě oprávněného zájmu sportovního klubu.

Má spolek povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů?
Činnost malého spolku nebude spadat pod činnosti uvedené v článku 37 odst. 1 písm. a), b) a c) GDPR, na základě kterých vzniká správci povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. Takový spolek není orgánem veřejné moci ani veřejným subjektem ani zpravidla neprovádí zpracování vyžadující rozsáhlé pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů ani rozsáhlé zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v článku 9 a osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů uvedených v článku 10 GDPR.

Na Letenské pláni probíhá u příležitosti oslav 28. října výstava současné i historické techniky Armády ČR a integrovaného záchranného systému. Až do neděle budou k vidění i historické filmy nebo výstava fotografií ze zahraničních misí českých vojáků.

Součástí prezentace Armády ČR a složek IZS v rámci oslav 100. výročí vzniku samostatného československého státu bude kromě Přehlídky 2018 na Evropské třídě také třídenní statická ukázka techniky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů.

Výstava začala v pátek ráno a potrvá až do nedělní 18. hodiny.

Na Letné je více než 150 kusů současné, historické a speciální techniky.

Pro návštěvníky je připravená také klidová zóna, která a nabídne prezentační a náborové stánky všech zúčastněných složek, krátké dynamické ukázky jejich spolupráce, ale také například výstavu fotografií z působení českých vojáků v zahraničních operacích.

https://www.securitymagazin.cz/zpravy/european-institute-jiz-tradicne-zajistovala-vip-ochranu-mezinarodnich-cen-trebbia-ve-spanelskem-sale-prazskeho-hradu-1404060513.html

Dne 9.5.2018 se p. Ing. Vladislav Stanko, MBA – jednatel společnosti EUROPEAN INSTITUTE OF BUSINESS AND PUBLIC EDUCATION, s.r.o. zúčastnil mezinárodní konference “Izrael po 70 letech a jeho vztahy s Českou republikou” v Senátu Parlamentu ČR, pod záštitou 1. místopředsedkyně Senátu PČR Miluše Horské a místopředsedy Senátu PČR Jiřího Šestáka.

Konference:

1. místopředsedkyně Senátu PČR Miluše Horská a místopředseda Senátu PČR Jiří Šesták si Vás dovolují pozvat na konferenci Izrael po 70 letech a jeho vztahy s ČR

Místo setkání: Senát Parlamentu ČR, Valdštejnské náměstí 17/4, Praha 1 (Hlavní sál – vstup z IV. nádvoří přes recepci „C2“)

13:00 – 14:00 I. PANEL – IZRAEL A EU (Moderace: Miluše Horská) Martin Stropnický – ministr zahraničních věcí ČR Daniel Meron – velvyslanec Státu Izrael v ČR Jefim Fištejn – publicista, Český rozhlas

14:00 – 15:00 II. PANEL – SOUČASNÝ IZRAEL (Moderace: Jiří Šesták) Daniel Herman – bývalý ministr kultury ČR Lukáš Přibyl – bývalý ředitel Českého centra v Tel Avivu Ivo Schwarz – velvyslanec ČR v Izraeli Karel Sedláček – místopředseda Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém

15:00 – 15:30 coffee break

15:30 – 16:30 III. PANEL – VZTAHY MEZI ČR A IZRAELEM (Moderace: Pavel Fischer) Josef Lazar – člen Akademické rady AV ČR Leo Pavlát – ředitel Židovského muzea v Praze Pavel Smutný – president Česko-izraelské smíšené obchodní komory Michael Žantovský – ředitel Knihovny V. Havla, bývalý velvyslanec v Izraeli

Zdroj: www.european-institute.cz

Co dělat, když vás nenadále napadne útočník? Základní pravidla sebeobrany se minulý týden v Praze učila skupinka seniorů. Lektor krav maga jim kromě fíglů, jak odrazit útok, radil, aby s agresorem mluvili, dívali se mu přímo do očí a zbytečně se nepřetahovali o tašku.

Běž ode mě, nech mě bejt, odháním chlapíka, který na mě jde pěstmi. Zároveň koukám, jestli se nevynoří další útočník. Daří se mi vykrývat rány a zároveň se mi zdá, že se protivník trochu bojí, aby mě nezranil. Není to totiž reálná situace někde v zapadlé uličce. Je to hodinová lekce prvního kurzu krav maga pro seniory.

V pražské Krav Maga Academy vyšli vstříc dříve narozeným a upravili tříměsíční kurz speciálně pro ně. Senioři agresorovi hůře utečou a nemají tolik síly. Větší důraz se proto klade na obranné techniky. Třeba jak se chovat, když nade mnou potenciální agresor stojí, což ho a priori zvýhodňuje. Trenér Václav Folejtar velí zaujmout stabilní postoj s jednou nohou vzadu.

„Rychle vstaňte. Oběhněte co nejrychleji židli, ale neotáčejte se přitom k útočníkovi zády. Popadněte židli a kryjte se,“ vysvětluje trenér.

Jednasedmdesátiletá energická lékařka Jana je sice menší postavy, přesto má velký potenciál se bránit. Na kurzu to osvědčuje každým pohybem. Že bude talentovanou žačkou, si ověřila už před deseti lety. Tenkrát vystačila jen se slovy. Když se jí nad ránem cestou do Vinohradské nemocnice pověsil na paty mladý exhibicionista, chladnokrevně ho odzbrojila. „Povídám mu: Byl jste už u sexuologa? Pokud ne, pojďte se mnou, já dělám tady v nemocnici a nějaká sestřička se vás ujme. Stihl mě sice povalit na kapotu auta, ale pak vzal raději do zaječích,“ vypráví účastnice kurzu.

Někdy stačí slova a pohled

Trenér není žádný nabušený gladiátor. Bývalý truhlář dal před prací se dřevem přednost práci s lidmi a už osm let vede kurzy a semináře tohoto původně izraelského bojového systému. „Když po vás někdo jde, v reálu je nejlepší použít batoh nebo kabelku, zkrátka dát rychle něco mezi sebe a útočníka. Zaujměte stabilní postoj a stále skenujte okolí,“ velí čtyřiatřicetiletý trenér.

Sebeobrana není jen o fyzické akci. Při odvracení útoku člověk zúročí i psychologii. Jak v reálu intuitivně předvedla Jana, někdy je lepším řešením vhodná komunikace. „Když chce někdo v tramvaji vyvolat konflikt, vybít si zlost a vybafne na vás třeba ‚Co čumíš?‘, máte tendenci na něj buď vyjet, nebo se naopak ustrašeně schoulit. Tenhle typ agresora, který primárně nechce útočit a jen si hraje s mocí, lze prý zklidnit slovy, a to dvěma osvědčenými způsoby: Promiň, ale nejsi náhodou můj spolužák Pavel ze základky? anebo: Koukám na váš svetr, přesně takovej sháním,“ radí lektor.

Kolize z terénu

Pětašedesátiletá Marie připomíná důležitou zásadu z minulé lekce: umění pustit tašku. „Člověk má většinou tendenci se o ni tahat, pak skončí na zemi a způsobí si zranění. Je přece lepší upřednostnit zdraví před majetkem,“ zapamatovala si seniorka. Dvaasedmdesátiletý bývalý projektant Zdeněk se přihlásil do kurzu kvůli většímu pocitu bezpečí. K této motivaci se hlásí i ostatní. Většina frekventantů přitom už nějakou kolizi v terénu zažila. Například osmašedesátiletý Michal jednou na náměstí I. P. Pavlova pohotově nastříkal sprej do obličeje zloději, který vybíhal z obchodu. „Šel k zemi, ale když byl z jeho dechu cítit aceton, někdo vykřikl, že může mít cukrovku. Volali doktora, tak jsem se radši vzdálil.“

Útočník jde po nejslabší kořisti

Krav maga využívá přirozených reflexů a preferuje obranné techniky. Na druhé straně – jakkoliv to zní drsně – řídí se od nepaměti platnou formulí: Chce-li tě někdo zabít, zabij ho dřív. To se však týká hlavně vojska a policie. V domovském Izraeli se techniku krav maga učí i děti a oficiálně ji používají tamní bezpečnostní složky.

• Útočník si vybírá nejslabší kořist.
• Při konfliktu se proto člověk nesmí bát krátce a pevně pohlédnout agresorovi do očí.
• Při noční cestě prázdnou ulicí lze sebevědomí a sílu vtělit i do způsobu chůze.
• Nešourat se, neklopit hlavu.
• Když to jde, tak utéct.

I česká asociace osobních strážců se zaměřuje na tyto typy kurzů, jak pro bezpečí seniorů, či sebeobrany pro ženy. Začít není nikdy pozdě! A ochránit sám sebe jeden z důležitých momentů našeho života.

Osobní bezpečnost seniorů

Zdárně jsme se dostali k poslednímu, desátému případu jednoho ze členů České komory detektivních služeb. Další příběhy si můžete přečíst po zakoupení celé publikace Případy soukromého detektiva současnosti například na stránkách společnosti I.B.S.A. – czech.

10) Kontroly nemocných simulantů – největší perly porušení léčebného režimu

Zaměstnavatel oznámil, že jeho zaměstnanci jsou v pracovní neschopnosti a požádal v souladu se zákoníkem práce o kontrolu dočasně práce neschopného zaměstnance, zda dodržuje léčebný režim stanovený lékařem. Nechtěl případným simulantům platit nemocenskou ze “svého”.

Jedině soukromý detektiv je na základě koncese oprávněn zajišťovat důkazy k soudu nebo správnímu orgánu. Porušení léčebného režimu zaměstnancem může znamenat i okamžitou výpověď, proti které se lze bránit jen žalobou. Proto je profesionální zajištění důkazů o této skutečnosti velmi žádoucí.

• Jeden simulant byl vyfocen, jak v pracovní neschopnosti jezdí po poli s traktorem a sklízí naštěstí svou úrodu.
• Druhý vážně nemocný simulant byl vyfocen na motorce, když se účastnil v pracovní neschopnosti motorkářského srazu.
• Jako zaměstnanec byl nemocný. Jako živnostník ve stejném oboru si však vesele přivydělával dál. Soukromý detektiv si u něj nechal vyrobit na počkání jistou věc a vše natočil skrytou kamerou. Použitý materiál výrobku byl navíc od zaměstnavatele “odkloněn” nelegálním způsobem.
• Zastižení simulanta v restauračním zařízení při požívání alkoholických nápjů nebo koupaní se v rybníku během krásného počasí v pracovní neschopnosti už snad ani za perlu považovat nelze.

Navíc ani jeden neměl od lékaře povolené vycházky.

Při použití donucovacích prostředků ze strany policie agresátor utrpěl lehké zranění, které si ale nevyžádali lékařské ošetření. Klidný byl do chvíle, než lékař doporučil umístění do protialkoholní záchytné stanice. To se začal chovat opět agresivně a poškozoval zařízení nemocnice. Policie mu nasadila pouta a eskortovala na záchytku. Zde mu naměřili 2,4 promile alkoholu.

Dokážete si představit, jak se musel cítit nemocniční personál, který v tu chvíli byl ve službě? Jak se vůbec při útoku agresora zachovat?

K tomu je určen kurz pořádaný Asociací osobních strážců pod názvem Akademie lékařské obrany, která pro svůj úspěch byla mnohokrát opakovaná v různých nemocnicích po České republice.

Ať jste vystudovaný doktor, či kvalifikovaná zdravotní sestra, nebo jen v nemocnici pracujete a dostáváte se každý den do styku s osoby mohoucí vás ohrožovat na životě, je tato akademie určena přímo pro vás.

V kurzu poznáte různé typy střelných zbraní (pistole Glock, ČZ, revolvery Colt, SW a další), naučíte se bezpečné ovládání a manipulaci se zbraní, základní střelecké techniky, rozebírat, čistit a skládat zbraň, vyzkoušíte si střelecké postoje, dýchání, úchop, tasení z pouzdra a zamíření na cíl. Výuka střelby bude probíhat jak střelbou jednou rukou, tak obouruč.

Nevlastníte zbrojní průkaz? Není vůbec problém. Vše vám bude zapůjčeno v rámci kurzovného.

Zaujal vás tento kurz? Není nic jednoduššího než se přihlásit a vyzkoušet.

Základy manipulace a střelby z krátké zbraně

Dnešní ráno mě trochu donutilo se zamyslet nad dnešním světem, či hlavně nad chování lidí k sobě.

Jela jsem autem po jedné pražské magistrále a za křižovatkou uviděla dvě auta na blikačkách, stojící v odstavném pruhu. Asi nějaká nehoda, kolize, či třeba jen stáří známí, co se potkali, pomyslela jsem si. Při přiblížení blíže mě zaujala jedna věc. Pohybuji se ve sféře bezpečnosti delší dobu a pár kurzy a zkušenosti jsem si prošla. Pán z prvního auta mě zaujal jeho postojem, držení postavy a chůze, jakou se přibližoval k druhému pánovi, který šel mu naproti z auta zastaveného níže. Alarmující pro mě byl obušek v ruce prvního a poté jsem jen zahlédla v postranním úhlu při míjení celé situace zrychlený pohyb prvního pána a hned jsem věděla jaká bije. Nejspíše nějaká dopravní kolize, při které se naštěstí nikomu nic nestalo (obě auta byla v pořádku), ale bohužel neznám a snad ani nechci znát vývoj situace poté. Ale něco mi říká, že tam se již něco někomu stalo.

V poslední době mi přijde že každou chvíli čtu na internetu, v denním tisku, v médiích ohledně nehorázného chování účastníků v silničním provozu. Dobržďování, nebezpečné předjíždění, rychlá jízda, přímé ohrožení na životě. Na druhou stranu agrese řidičů, kteří jsou ohroženi. Někdy sami něco zaviníte a rozhodně ne úmyslně a co se stane? Vyletí na vás bouchač a ublíží vám více než jste ublížila vy jemu. Nechci zde moralizovat, či soudit, neznám a nebyla jsem při žádné situaci přímým svědkem. Ale je potřeba tolik násilí? Je potřeba dělat svět ještě „horší“ než je?

V rámci všech aspektů a okolností nabízí Asociace osobních strážců České republiky mnoho různorodých kurzů a seminářů. Od bezpečné jízdy přes kurz osobního řidiče. Od lékařské akademie po chování během teroristických útoků. Od krizové komunikace po sebeobranu. Lépe se naučit jak jednat, než se chovat agresivně.